Vakoveverka – chov

Vakoveverky jsou nenáročná roztomilá exotická zvířátka s heboučkou srstí a nádhernýma korálkovýma očima. Lákají k chovu stále více lidí. Jsou to rozkošná a hravá stvoření. Pro domácí chov jsou naprosto ideální – nevyžadují totiž žádnou speciální péči a chovat je zvládne opravdu každý – tedy i vy. Při troše trpělivosti se navíc dají ochočit natolik, že vám budou klidně sedět na dlani, polezou po vás (rádi si i z vás doslova udělají dětské hřiště), a pak se sami vrátí do své klece. Můžete je bez obav pouštět volně po bytě. Budete je prostě milovat.

Vakoveverka létavá

• Vakoveverka létavá (Petaurus breviceps) je drobný vačnatec pocházející z Austrálie, Indonésie, Tasmánie a Nové Guineje. Délka jeho těla se pohybuje mezi 13 -18 cm, ocásek je o kousek delší než tělo. Samci jsou o něco větší než samičky. Zvířátko je aktivní hlavně v noci, přes den spí. Z pelíšku vylézá, až se zešeří. Jako noční živočich má velké oči a jeho uši se natáčejí ve snaze pomoci lokalizovat kořist ve tmě.
• Vakoveverky jsou známé především svými blánami podél těla, které jim umožňují „plachtit“ do velké vzdálenosti (až 50 metrů). Jako kormidlo jim slouží huňatý ocas. Tělo mají jemně zploštělé, pokryté krátkou hustou vlnitou srstí, která je na dotek velmi příjemná.
• Vakoveverky jsou velmi společenská zvířátka, a proto se chovají v párech. Ještě ideálnější je chovat je v rodinné skupince, kde je jeden sameček a několik samiček s mláďaty. Mezi sestavený pár nebo skupinu již není možné přidat dalšího jedince (bez ohledu na pohlaví), neboť hrozí velké nebezpečí, že by ho mezi sebe ostatní nepřijali. V přírodě ideální rodinku tvoří až 8 členů.

• Délka života ve volné přírodě činí 4 až 9 let, v zajetí je to 10 až 15 let!
• Pohlavní dospělosti dosahují samičky v 8 měsících a samci v 15 měsících. Po 16 týdnech plodnosti porodí samice 2 – 3 mláďata. Váží pouhých 190 mg!

Vakoveverky jako rodiče

Vakoveverky jsou úžasnými rodiči. I samečci pomáhají samičkám s výchovou mladých. Samičky mají vak jako klokani, kam si prckové hned po narození zalezou. Vak opouštějí ve věku 70 dní. Pak se nechávají vozit na zádech matky. V tomto období se malé vakoveverky učí od matky vše potřebné –  lézt, skákat, jíst. Tento proces je velmi důležitý, nesmí se uspěchat! Mláďátka vakoveverek tedy nikdy neodebírejte od matky dříve než za 4 – 6 měsíců, tedy dokud nejsou zcela samostatná!

Vakoveverky – potrava

Pozor, vakoveverka není hlodavec! Je to všežravec a potřebuje pestrý jídelníček. Ve volné přírodě je to míza eukalyptových stromů, akácií a nektar z květů. Žere však i hmyz a jeho larvy. Ale hlavně, je to milovník sladkého. Potravu jí podávejte v podvečer a vždy všechno čerstvé.

Vakoveverky – příklad denního menu

• hmyz (mouční červy, cvrčci)
• ovoce (mandarinka, kiwi, mango, jablko, banán, hrozny, meloun, třešeň, hruška, broskev)
• zelenina (rajče, mrkev, paprika, okurka) – mrkvičku, okurku a jablíčka mají nejraději nastrouhané
• ovocné šťávy, ovocné pyré
• dětskou krupičku a jiné kašičky pro děti, dětská výživa
• těstoviny, rýže (nesolené a neochucené)
• džem, tvaroh a jogurtíky (to milují nadevše)
• piškoty s medem
• oříšky
• vařená vajíčka
• kočičí konzervy (jako náhrada masa)

Vakoveverky – bydlení

Vakoveverky pochází z tropických oblastí, nelze je tedy chovat venku! Tato zvířátka sice přes den spí, ale v noci jsou hravá a dovádivá. Ráda běhají a poskakují, honí se, zkoumají okolí, a proto je třeba počítat s větší klecí –  voliérou. Vhodné klece či voliéry se dají koupit nebo vyrobit podomácku (pozor na velikost mezer mezi mřížkami!).

Povinnou výbavou je samozřejmě domeček, misky (jedna na tuhou stravu, druhá na šťávy a kašičky), napáječka na vodu, podestýlka (piliny, buková drť, …), různé hračky, houpačky, ale hlavně spousta větví na lezení a skákání. Větvičky volte nejlépe z ovocných stromů.

Vakoveverka není netopýr ani myška. Toto drobné zvířátko, anglicky Sugar Glider, „umí létat“ a je typické velkýma kulatýma očima, chlupatými oušky a huňatým ocasem. Může být i vaším milovaným domácím mazlíčkem.