Buk je náš evropský klenot, který uctívali v pradávných dobách už naši ketští předkové, pro něž byl posvátný téměř stejně tak, jako všem známý dub. Buk však někdy dokáží potrápit škůdci, kteří mu nejen uberou na kráse, ale také na síle, což je pro tak krásný strom škoda. Pojďme se podívat, kdo buku škodí a jak nepřítele ze stromu odstranit.
Obsah článku
Nejčastěji Buku škodí
Škůdců, kteří bezhlavě parazitují na buku a dalších listnatých stromech je celá řada. Jedná se o různé roztoče, brouky a jiný obtížný hmyz. Nejčastěji se však na stromě vystytují tyto čtyři druhy:
- stromovnice buková,
- sviluška chmelová,
- vlnovník bukopupenový,
- bejlomorka bukopupenová
Nejvíce ničí listy a pupeny mladých stromů. Napadené mladé stromky pak mohou zůstat zakrslé, růst pomaleji, nebo zcela uschnout. Je třeba zjistit, čím je strom napadený a pak podniknout kroky k jejich záchraně.
Stromovnice buková
Tahle 2,0 až 3,2 mm velká mšice dokáže být velice obtížným škůdcem. Chrání totiž své larvy voskovou vrstvou, která je velice odolná postřiku. Řadí se do polokřídlého hmyzu jehož matky přezimují v úžlabí pupenů stromů. Dle teploty, nejčastěji od poloviny dubna se líhnou larvy. Populace tohoto hmyzu roste velice intenzivně. Mšice pak napadají mladé listy na spodní straně.
Před stromovnicí je třeba včas nasadit ochranu, která by měla začít ještě v období vegetačního klidu. Používají se přípravky na olejové bázi. Nejvíce se osvědčil parafínový olej. Je přírodní a dokáže smetnout ze stolu kdejaké chemické pesticidy.
Sviluška chmelová
Roztoč, proti němuž nezabírá téměř žádný insekticid. Sviluška se vyskytuje po celé ČR. Její množení je závislé na teplotě. Pokud se teplota pohybuje kolem 14 °C, vývojový cyklus trvá 42 dní. Jakmile však teplota stoupne na 24 °C, cyklus tvá jen 8 – 10 dní. Při vyšších teplotách se může vývojový cyklus snížit až na 3 – 4 dny. Sviluška tedy během 8 – 10 dní dokáže při vhodných podmínkách zvětšit svojí populaci až padesátinásobně.
Nejprve se na listových čepelech objevují malé bílé tečky. Na spodní straně listů jsou nalepená oválná bílá vajíčka, ze kterých se pak líhnou světle žlutí jedinci o velikosti asi půl milimetru a v těžkém stádiu tvoří jemné pavučinky. Sviluška pouští do rostlin fytotoxické látky, díky nimž se v novém roce na rostlině neobjevují nové přírůstky. Listy pomalu odumírají od kraje čepele. Zajímavostí je, že nejprve využije okolní plevel k tomu, aby se rozmnožila a následně pak napadá náletové dřeviny. Kromě buku má nejraději topoly, jívy, nebo osiky.
Proti sviluškám se používají takzvané akaricidy, kterými se stromy preventivně stříkají nejpozději začátkem června a pokračují v týdenních intervalech nejlépe třikrát za sebou. Pokud je již strom napadený, dobře se osvědčily přípravky na bázi řepkového oleje a minerálních olejů. Proti různým stádiím svilušky je dobré použít postřik s obsahem síry. Protože sviluška si ráda na postřiky zvyká, je třeba je pravidelně měnit.
Vlnovník bukopupenový
Další z roztočů, který může napadnout buk. Pouhým okem ho však vidět nelze, protože je asi jen 0,1 – 0,2 mm velký. Poškozuje vrcholové pupeny, které pak neraší, zůstávají uzavřené a zduřelé. Části pupenů jsou pak zabržděné a nerostou.
Pokud bychom ho chtěli vyhubit, dobře na ně působí přípravky s obsahem síry. Tyto přípravky je třeba aplikovat v době růstu buku ve čtrnáctidenních intervalech. Na listy je vhodné použít pesticidy a aplikovat je motorovým rosičem. Většinu přípravk je možné mezi sebou vzájemně kombinovat.
Bejlomorka bukopupenová
Tenhle drobný dvoukřídlý živočich může při jeho silném výskytu způsobit zánik vrcholových pupenů. Napadené rašící listy se stáčejí do ruličky a okolo střední žilky hnědnou. Samice hmyzu naklade na jaře do rašících pupenů stromu vajíčka, kde se pak vyvíjejí larvy tohoto škůdce. Většinou jde o jednoleté až tříleté mladé buky. Během roku se vyvýjejí dvě generace bejlomorky a když mají příznivé podmínky, mohou se vyvinout i generace čtyři.
Pokud se chceme bejlomorky zbavit, je třeba podchytit začátkem sezóny první generace hmyzu. Speciálními přípravky je třeba provést první postřik hned jak se vytvoří první pár pravých listů, pak opakujeme ve čtyř až sedmidenních intervalech až do konce června.