Přestože dle kalendáře nastoupí zima na trůn až v druhé půlce prosince, její vliv můžeme na vlastní kůži pocítit mnohem dříve. O její síle svědčí například fakt, že se většina ptactva přes rok sídlícího na našem území přesouvá do teplých krajin. I tak však někteří odvážlivci přes zimu zůstávají zde. Kdo patří mezi ty nejznámější zástupce přezimujících ptáků u nás?
Obsah článku
Kategorizace ptactva podle hnízdění v zimním období
Podle statistik žije v české přírodě přes 400 druhů ptáků. Z tohoto výčtu pak můžeme zástupce této odnože živočišné říše třídit do nejrůznějších kategorií. Jednou z nich je pak právě jejich potřeba odlétat na zimu do teplejších krajin. Na základě pobytu ptactva na našem území v průběhu zimy tak rozlišujeme následující chování:
- pravidelné zimování – přes zimu zůstává u nás každoročně
- nepravidelné či občasné zimování – přes zimu zůstává u nás střídavě
- výjimečné zimování – přes zimu zůstává spíše sporadicky
- nepřezimovává – na zimu odlétá do teplejších oblastí
Pobyt ptáků na našem území nezáleží pouze na zimním období
Ptáci jsou živí tvorové, a jejich chování se tedy odvíjí od celé řady faktorů, které dohromady vytváří behaviorální vzorce. Kromě samotné zimy tak mohou významnou roli pro stěhovavé ptactvo hrát také dostatek potravy, hustota zalidnění či snaha o založení potomstva. Pravdou však zůstává, že v období zimy je nejdůležitějším parametrem právě nízká teplota. A na tu nemusí být řada ptáků nijak připravena. Možná vás ale překvapí, kolik zástupců tohoto řádu snáší zimu dobře, ba si v ní přímo libuje.
Jaké druhy ptactva u nás přezimují?
Sýkorka, kos či vrabec patří mezi stálice zejména díky pohostinnosti lidí
Každý živočich přežívající zimu si v průběhu generací vyvinul vlastní metody, jak se s nízkými teplotami či častým sněžením, které postupně pokryje celou řadu zdrojů potravy, vypořádat.
Již od pradávna patří mezi nejznámější zástupce přezimujících ptáků zástupci sýkorek, vrabci či kosi. Tyto druhy pamatují již naše babičky. Je pozoruhodné, že se tak drobným tělíčkům daří v podmínkách české zimy přežít. Hlavní úlohu v tom ale máme my jako lidé. Tito ptáci si totiž zvykli na přítomnost krmítek, ve kterých v průběhu zimních měsíců téměř pravidelně najdou vždy něco k snědku. Díky těmto oázám potravy tak jsou schopni na našem území vydržet až do jara.
Na vodních plochách můžete natrefit na ledňáčka či střízlíka
Velkou výhodu mají také druhy, které jsou schopné zajistit si dostatečné zásoby potravy na zimu během roku. Toto chování lze pozorovat také u ptáků, zejména u těch vodních. Ledňáček je například známý pro své hluboké nory, kde si mimo jiné buduje spižírnu. Dalšími zástupci ptactva žijícího u vody, jenž na zimu neodlétají, pak jsou například střízlík či skorec vodní.
Přezimující ptáky najdeme i mezi dravci
Poměrně zajímavým úkazem je výskyt káněte obecného na našem území v průběhu roku. Bylo zjištěno, že na rozdíl od většiny ptáků tito dravci přilétají do ČR v průběhu července, přičemž odlétají koncem března. Důvodem je zejména vyšší výskyt hlodavců na polích. Ty navíc mohou snadno zpozorovat díky bílé vrstvě sněhu, která slouží jako pomyslný servírovací pás. Oproti ostatním druhům tak je zima pro dravce obdobím žní.
Ptactva obecně ubývá
Zástupců ptáků trávících zimu u nás je známo poměrně dost – i takový bažant, sojka nebo strakapoud jsou známí oblibou zimních měsíců na území ČR. Obecně však tato zvířata v blízkosti lidských obydlí vídáme stále méně často. Na vině je pravděpodobně celková industrializace a rozrůstání lidské populace do končin, které dříve patřily pouze přírodě. Je pak otázkou, zda-li se tento jev podaří včas zvrátit, nebo budeme pouze mlčky sledovat úbytek zástupců tohoto majestátního řádu živočišné říše, a s tím také ústup populací přezimujících ptáků v našich luzích a hájích.