Praskání rajčat

Rajčata pochází z horských oblastí Jižní Ameriky, kde je Indiáni konzumovali už době před naším letopočtem. Do Evropy se dostaly s druhou Kolumbovou výpravou, ale jako zelenina se začaly pěstovat až od poloviny 18. století. Pěstují se pro přímý konzum, protlaky a kečupy. Rajčata nejsou na pěstování nijak zvlášť náročná – přesto nás někdy dovedou pěkně potrápit. Třeba, když plody začnou praskat. Proč dochází k praskání rajčat?

Proč bychom měli pěstovat a konzumovat rajčata?

Složení rajčat závisí na odrůdě, stupně zralosti plodů, podnebí, půdě, termínu sklizně a pěstitelských podmínkách. Navzdory podstatným rozdílům ve složení mají rajčata ve výživě velký význam. 

• Obsah minerálních látek tvoří 0,3 – 0,7 %  –  zejména K, P, Na, Ca, Fe a Mg. Kromě toho se v nich nachází i řada mikroprvků, jako jsou J, Cu, Zn, F a další. 
• Rajčata jsou bohatá na vitamin C. Zralé plody ho obsahují 160 – 540 mg vitaminu C v jednom kilogramu. 
• Obsahují také poměrně mnoho karotenoidů, důležitý je β-karoten (provitamin A). Dále obsahují thiamin, riboflavin, pyridoxin. 
• Zvláštností rajčat je obsah zdraví škodlivého solaninu a tomatinu. Tyto složky se během zrání plodů zcela odbourávají. Je proto důležité konzumovat rajčata zralá!

Když jsme si tak hezky popovídali o tom, proč a jaká rajčata bychom měli konzumovat, dočkáme-li se na zahrádce jen praskajících plodů, je to k vzteku. Jak to tedy s tím praskáním rajčat je a můžeme tomu vůbec zabránit?

Proč rajčata praskají – vysvětlení

Rajče praská tehdy, pokud je vystaveno nepravidelnému přísunu vody. Zejména po delším období sucha. Při nadměrné zálivce se pak voda rychle a ve větší míře dostává do dužiny (vnitřku) rajčete, což ale nezvládá pokožka (slupka) rajčete. Ta se nedokáže tak rychle “napít”, zůstává suchá, nezměkne. Vnitřek (dužina) rajčete pak vyvíjí větší tlak – plod pukne. Takto prasklý plod by měl být ihned odtržen a zkonzumován nebo zpracován, neboť vzápětí bývá napaden plísní a podléhá hnilobě. Protože tedy praskání rajčat není způsobeno chorobami ani škůdci, můžeme prasklá rajčata bez obav konzumovat do té doby, než začnou podléhat hnilobě. Vhodný je proto také častější sběr rajčat a jejich okamžité zpracování či konzumace.

A jaký lék na praskání rajčat používá můj soused?

Jeho rada zní: nezalévejte rajčata vůbec! A to bez ohledu na počasí. Soused vysazuje rajčata zásadně do černé netkané textilie, do úplně normální hloubky. Vůbec je netvaruje, nezaštipuje, nepostřikuje, nepřihnojuje. Jedinou péči, kterou jim poskytuje, je vyvazování ke kolíkům. Navzdory takové (ne)péči má vždy jednu z nejlepších sklizní v okolí. Tvrdí, že žádný ze zásahů člověka po vysazení nemá na úrodu zásadní vliv – a to nejen na množství úrody, ale ani na rychlosti zrání. Jedině, co má reálný vliv, je počasí – v případě rajčat je optimální dlouhodobé teplo a sucho. Černá textilie dokáže udržovat v zemi vyšší teplotu a snižuje nadměrné vysušování.

Co vy na to? Nestálo by to za vyzkoušení třeba v příštím roce?