Potos – pěstování

Toužíte po zelené pokojové rostlině s více či méně pestrobarevnými listy, která je ideální do nástěnné i závěsné keramiky, k vytvoření nízkých stěn, oživení schodiště, jako doplněk při aranžování květinových misek a třeba i k výzdobě oken zasklených mléčným sklem, v jehož matném difuzním světle se bude usilovně šplhat nahoru, takže zakrátko vytvoří proti bílé ploše okna příjemný zelený kontrast? Potom začněte pěstovat potos neboli potosovec, známý také jako Scindapsus, nejčastěji Scindapsus aureus.

Potos – charakteristika rostliny

Potos je stálezelená rostlina ozdobná listem se slabšími popínavými nebo poléhavými stonky. Listy jsou nesouměrně srdčité, sytě zelené, lesklé a místy více nebo méně bíle či žlutavě panašované. Velikost rostlin bývá 80 až 230 x 30 cm.

Potos – nárok na světlo, teplo a vláhu

Potos snáší polostinné i stinné stanoviště, zimní teplotu 18 až 20 stupňů Celsia i vyšší. V tom případě je však třeba pamatovat na celoroční zalévání, jehož intenzita se musí řídit teplotou a denním osvětlením místnosti. V přirozené touze po slunci se vrchol potosu otáčí za světlem a stonek se prodlužuje klidně až do délky několika metrů. Pokud však dosáhne svého cíle a bude vystaven náhlému plnému slunci, zcela zhnědne.

Potos – přesazování

Potos se přesazuje zjara nebo koncem léta do směsi rašeliny s listovkou a pískem v poměru 2 : 1 :1.

Potos – množení

• Potos se množí vrcholovými i stonkovými řízky, a to vždy řízek s jedním kolénkem a jedním listem. Při tomto způsobu množení sázíme po dvou až třech řízcích do květináčů se směsí rašeliny a písku v poměru 2 : 1. Řízky při mírné vláze zakoření během 10 až 14 dnů. 
• Ideální je dát přednost letnímu množení ve vodě řízky dlouhými 6 až 8 cm s několika listy a vzdušnými kořínky, což je nejjednodušší a spolehlivé. 

Sazeničky vyrostlé z vrcholových řízků je dobré brzy zaštípnout, aby se lépe větvily. 

Jak co nejdříve vypěstovat z potosu popínavou rostlinu

Chceme-li z potosů vypěstovat popínavé rostliny, musíme dorůstající stonky přivazovat k opoře, což mohou být třeba bambusové tyčinky nebo mechový sloupek. 

Příprava mechového sloupku

• Rozložíme papír, na který naneseme stejnoměrně rozprostřenou vrstvu provlhčeného mechu a na ten položíme silnější hůlku, dlouhou podle velikosti papíru 80 až 120 cm.
• Nyní papír se vším svineme. 
• Chceme-li mít na sloupku ještě více mechu, napojíme další svitek papíru. 
• Nakonec svitek mechu svážeme silonovým vláknem nebo slabým drátkem a vše náležitě provlhčíme.

Mechový sloupek vložíme do květináče k rostlině, kterou k mechovému sloupku lehce přivážeme. Vlhký podklad podporuje růst vzdušných kořenů této rostliny, která pak roste přímo před očima.

Když výška mechového sloupku rostlině přestane stačit, ta se přichytí holé stěny, vytvoří si na spodní straně stonku nové, takzvané příčepivé kořínky, kterými se bude přidržovat zdi. Vrcholový výhon se bude stále otáčet za světlem k oknu. Dosáhne tak mnohdy délky několika metrů. 

Dobré vědět!

Potos se dokáže popínat po holé zdi, ale nikdy ne po dřevěných či jiných překážkách, ani po skle. V zimě žloutnou a opadávají listy u rostlin s přemokřenými kořeny. Mohou se vyskytnout puklice nebo štítenky.