Podnože třešní a višní
Třešně jsou v podmínkách Česka, Slovenska, Polska a většiny zemí Evropy přirozeným ovocem. Planá třešeň ptačka (ptáčnice) se vyskytuje přirozeně v určitých biotopech a dle nich můžeme odvodit i další nároky na prostředí.
Podnože se štěpují ušlechtilými štěpy (očky či rouby) proto, aby tato planá podnož poskytla kořeny, popřípadě kmínek budoucí koruně z ušlechtilé odrůdy. Tato koruna z ušlechtilé odrůdy má původ právě v jednom očku či roubu s více očky (dvě až tři očka), který jsme zvolenou technikou ve zvoleném termínu naštěpovali do podnože. Podnoží je celá řada a kterak sami vidíte, je to tak trochu sadovnická a ovocnářská „alchymie“, co s čím, kdy, kde, jakou technologií štěpování a podobně naroubovat anebo naočkovat.
Zvolená podnož nám totiž znatelně ovlivní i vlastnosti celého výsledného stromku. Kupříkladu, jakou půdu bude strom snášet, jakými bude trpět chorobami, bude-li trpět asfyxií kořenů, jak bude bujně růst, kdy začne plodit a hlavně jaké vlastnosti plody budou mít (velikost, chuť, složení), kdy začne nakvétat, kdy začne rašit, kdy plodit apod. Do velké míry má toto zakódována ušlechtilá odrůda v sobě, avšak podnož ji ovlivní.
Nové moderní podnože, zvláště z bývalého Československa, jsou na konci označeny číslicí či písmenem. Jedná-li se o písmeno, tyto podnože jsou množeny vegetativně (to jest řízky, odkopky, meristémy a tak dále). Jedná-li se o číslici, jsou podnože množeny generativně, to jest semeny. Obě skupiny podnoží (u všech ovocných a okrasných odrůd) mají svoje výhody a nevýhody. U vegetativních dostaneme rychle velké množství podnoží, které je možno do jednoho roku štěpovat. Výsledný stromek u vegetativních podnoží je obecně spíše menší, rychleji nastupuje do plodnosti a není tak dlouhověký jako semenáč. U semenáčů, tedy generativně množených podnoží ze semen, je to opak. Dlouho trvá, než ze semínka doroste štěpováníschopná podnož, nástup do plodnosti je po delší době a semenáče v krajině (i přirozeně vyrostlé), mohou být dominantou na několik let. Toto je však velice obecně řečeno a neplatí to vždy. Včetně značení podnoží – písmeno na konci názvu – vegetativní podnože a číslo na konci názvu – generativně množená podnož, například u starých podnoží.
Jmenujme zde některé základní podnože pro třešně a višně a jejich obecné vlastnosti – záměrně se vyhýbáme různým alternativám u množení, výtěžnosti podnoží, způsobu dobývání, vlivu na konkrétní odrůdy a sponům, ostatním podnožím apod., které jsou nad rámec tohoto článku!
Generativní podnože
Podnože, které mají největší význam z generativních podnoží pro třešně a višně jsout z druhů třešeň ptačka (Prunus avium L.) a mahalebka (Prunus mahaleb L.). Ptačky žádají bohatší půdy a nesnášejí vysoký obsah vápence CaCO3. Mahalebky mohou růsti i v půdě bohaté na vápník, chudších na živiny a plytkýȟ. Na vápenatých půdách však je silně potlačen oslabující účinek mahalebkových podnoží na třešně a višně a tyto stromy rostou bujněji. Naproti tomu se mahalebky nehodí do vlhkých asfyxiantních půd. Obecně je mahalebka a mahalebkové podnože velmi citlivá na asfyxii (úhyn stromků, kterým se udusí kořeny po zaplavení půdy).
P-TU-1 – tato selektovaná bělokorá ptáčnice roste bujně, je odolná ke klejotokové rakovině více než neselektované ptáčnice. Z Turnova (TU) v Česku.
P-TU-2 – tato selektovaná tmavokorá ptáčnice jest bujná. Z Turnova (TU) v Česku.
P-TU-3 – jedná se o tmavokorou ptáčnici. Z Turnova (TU) v Česku
MH-KL-1 – je to generativně množená mahalebka, byla vyšlechtěna v Klčově. Byla selektována z mahalebek Silické planiny (Slovensko).
Ptáčnice bělokorá – vzniká ze semen z rozdílnýȟ genotypů třešní. Roste bujně, dlouhodobě nesnese vysoký obsah CaCO3. Je odolná k háďátkům rodu Meloidogyne, je ale citlivější k Pratylenchus vulnus než mahalebka. Variabilita rostlin byla překonána selekcí třešňových podnoží v šlechtitelské stanici Turnov (TU) v Česku.
SL 64 (Saint Lucie 64) – množí se kterak vegetativně, tak generativně. Je mrazuodolná, i generativní množení je vyrovnané (to jest, má stejně velké a homogenní rostliny).
Alkavo – vyselektována v Německu z ptáčnice, roste slaběji než běžné ptačky.
Pontavium (Fercahun) – výběr z ptačky ve Francii, podnože jsou velmi vyrovnané.
Pontaris (Fercaden) – homogenita a tolerance k boulovitosti třešní.
Ostheimská – višňová podnož vhodná pro třešeň Napoleonovu a Droganovu.
Mahalebka – směs, slaběji rostoucí podnož pro třešně, kterako směs genotypů je nevyrovnaná. Bujnost růstu silně ovlivňuje půda, bujný růst jako ptačka má na půdách hlinitýȟ, hlubokýȟ a výživnýȟ. Na vápenitých, plytkých a lehčích půdách je růst slabší. Drobnolisté formy mahalebek jsou rozšířeny u nás ve střední Evropě. Mají dobrou afinitu s třešněmi i višněmi. Jsout odolnější k háďátkům Meloidogyne sp. a Pratylenchus vulnus. Velkolisté formy mahalebek jsou rozšířeny v Turecku, obecně mají špatnou afinitu s třešněmi a je citlivější k háďátkům. Kříženci těchto dvou forem mají příznaky nesnášenlivosti s třešněmi a višněmi (zvětšování brázdy v místě srůstu).
Z dalších generativníȟ podnoží jmenujme Alpruma (podnož pro višně), Pontaleb či Prunus fontanesiana.
Vegetativní podnože
P-HL-A – dá se použíti i na mezištěpení.
P-HL-B – do intenzivníȟ výsadeb.
P-HL-C – rychleji na ní začínají odrůdy plodit.
MH-K-A – má vlastnosti jako MH-KL-1.
SL-64 – viz výše.
Colt – byla vyšleȟtěna v East Mallingu v Británii. Oslabuje růst třešní o 20 – 50%. Je odolnější k únavě půdy, ale velmi citlivá k boulovitosti. Má stejnou nebo vyšší plodnost kterako na mahalebce. Je citlivá k virusu svinutky třešní, ale odolná skvrnitosti listů, asfyxii a k rakovině třešní.
Gisela 5 – (je ze série Gisela 1 až Gisela 12), vznikla v Německu, je mrazuodolná, kořeny skvěle kotví v půdě. Výborná podnož pro třešně. Spon pro výsadbu je doporučen 3-4 × 2,5 m.
F12/1 (Mazzard) – je bujná, má řadu nedostatků a pomalu přestává býti používána.
Maxma Delbart 14- Brokforest – hybrid mahalebky a tačky, oslabuje růst třešní. Odrůdy na této podnoži začínají brzy plodit a poskytují velkou úrodu, urychluje dozrávání. Dá se použít jako kmenotvorná. Odolná kalciose a asfyxii, dobře kotví v půdě. Úhyn na této podnoži je velice malý.
Tabel – podnož vzniklá z výsevu Prunus cerasus (višně obecné) z Iránu, množí se in-vitro (laboratorně meristémovými kulturami), má negativní vliv na velikost plodů, jinak ovlivňuje odrůdy vcelku kladně.
Dále z vegetativních podnoží jmenujme belgické Camil, Damil, Inmil – odrůdy na nich mají malou plodnost, Prob, Cahrger a jiné.