Tento článek pojednává o základních podnožích pro meruňky více méně pro Českou republiku.
Podnož obecně je planý druh ovocné či okrasné dřeviny, na který se naštěpuje ušlechtilá odrůda či kultivar. Některé formy štěpování jsou velice staré a člověk je částečně odkoukal (ablaktace – přikájení) od přírody, kdy do sebe narážely dva vedle sebe rostoucí příbuzné druhy dřevin tak dlouho, až jednoduše srostly. Dnes už máme celou škálu možností kterako očkovat či roubovat a tyto technologie stojí na poznatcích evropských pěstitelů s Francouzi včele. Podnož totiž ovlivňuje vlastnosti stromku. Do jakých půd bude vhodný, jaké snese klima, na co bude náchylný a na co naopak odolný či dokonce rezistentní, jaké budou chuťové vlastnosti plodů, jaká bude dynamika růstu, bude-li potřebovat oporu a podobně. Slivoně se většinou očkují, ale není to pravidlem, mohou se i roubovat, u roubování je potřeba dbáti více na vyšší náchylnost podnože ke klejotoku, což může hrozit samozřejmě i u očkování a potažmo vzato se klejotoku nemusíme vyhnout ani u hotového staršího stromu (moniliový úžeh apod.).
Ovocné podnože dle typu množení můžeme de facto rozdělit na generativně a vegetativně množené. Generativně množené podnože (to jest semenáče ze semen) mají obecně ze začátku slabší růst, ale intenzita růstu se zvýší s věkem, stromky budou bujnější a nebudou potřebovat oporu, kořenový systém bude hustší a robustnější, oproti vegetativně množeným podnožím ovlivní celkový strom pozdější násadou plodů. Z toho vyplývají samozřejmě i vlastnosti vegetativních podnožní. Ty mají obecně ze začátku oproti semenáčům bujnější růst, ale semenáčky je v bujnosti brzy předběhnou. Některé slabší vegetativní podnože potřebují (alespoň ze začátku) oporu pro lepší růst. Násada plodů u vegetativních podnoží je dříve než u semenných podnoží.
Je potřeba si dávat pozor na stromky, které rostly v kontejnerech a zde chytnou tak zvaný pot-effect (hrnkový efekt), kdy kořeny rostou smáčknutě a dokola po celý svůj život i po výsadbě do volné půdy, Jejich stabilita v půdě je proto menší, lépe se však budou později kácet. Pokud si s podnoží do své zahrady nejsme jisti, raději si nechejme poradit u odborníků. Říkává se, že je to tak trochu univerzitní alchymie sadařů a ovocnářů. Generativně množené podnože končí číslem a vegetativně množené písmenem. J-OH-A je tedy vegetativně množená podnož pro jabloně: Jabloň-Olomouc-Holovousy-A. Neplatí to u starých odrůd. Některé podnože, stejně kterako ovocné odrůdy a okrasné kultivary jsou licenčně chráněny – pro jejich použití je potřeba mít podepsánu smlouvu s vlastníkem licence.
Pro meruňky používáme především generativní podnože (to jest podnože ze semen), řadíme sem například:
Lednickou meruňku: M-LE-1,
Valtické meruňky: M-VA-1, M-VA-2, M-VA-3, M-VA-4
Myrobalány a slivoně: MY-BO-1, MY-VS-1, S-BO-1
M-LE-1 (Julskij 205) lze ji použít dvouúčelově – za prvé jako podnož i za druhé kterako kmenotvornou odrůdu.
Jako podnožová – zraje pět dní po Velkopavlovické, je cizosprašná, má hořké semenné jádro. Má dobrou afinitu k Velkopavlovické a Paviot. Má lepší vlastnosti než M-VA-4.
Jako kmenotvorná – má lepší zdravotní stav kmenů než jiné kmenotvorné odrůdy.
M-VA-1 – zraje 7 dní po Velkopavlovické, snadno odlučitelná od pecky, má hořké jádro, vysoká klíčivost, má vyrovnanou podnožovou populaci, středně bujný růst, k běžným odrůdám dobrá afinita.
M-VA-2 – zraje 5 dnů po Velkopavlovické, dobře odlučitelná dužnina, vysoká klíčivost, z řady podnoží M-VA je nejlepší a je proto využívána i pro srovnávání.
M-VA-3 – zraje současně s Velkopavlovickou, jádro semenné jest hořké.
M-VA-4 – zraje 13 dnů před Velkopavlovickou méně vhodná.
S-BO-1 (Povážská okrúhlička) – výběr ze zplanělé Saint Julien z Pováží. Oslabuje růst meruněk, vhodná do vlhčích půd pro odrůdu Velkopavlovická. Nevhodná pro odrůde Paviot a Vegana.
MY-VS-1 – snese vyšší obsah CaCO3, nadprůměrná mrazuodolnost.
Dále se používá meruňkový semenáč – má značnou variabilitu semenáčků. Podnože z kulturních odrůd, např. Bergeron, Veecot, Goldcot apod.
Neselektovaný myrobalán – má projevy disafinity, kdy se vylomí štěpovaná část již v prvním roce, anebo u některých odrůd později (při silném větru). Mandloně mají s meruňkami špatnou afinitu, v úvahu pro Česko, Slovensko a Polsko připadá žlutý špendlík, zelená renkloda, červená slíva, durancie a ARDA (Bulharsko). Z dalších podnoží rodu Prunus byly zkoušeny P. ulmifolia, P. americana a P. tomentosa (slivoň plstnatá čili višeň plstnatá), ty všechny mají afinitní problémy. Zajímavá jest Prunus brigantina, která s meruňkami srůstá dobře.
Broskvoňový semenáč – používán hlavně v zahraničí (USA, JAR), očkovatelnými odrůdami přímo jsou Bergeron, Maďarská, Stark Early Orange, Royal. Stark Early Orange je vhodný i jako kmenotvorná odrůda. Broskvoňový semenáč je citlivý k asfyxii, je vhodný do propustných půd, kde je lepší než meruňkový semenáč či slivoň.
Broskvoňové semenáče řady B-VA-1, B-VA-2, B-VA-3, B-VA-4 – jsou pro lehčí nevápenité půdy pro odrůdu Velkopavlovická, jinak méně vhodné až nevhodné.
Ze zajímavých zahraničních slivoní uveďme: Kisnanay loszemu, Féhér Bystercei, z bílých slív z bývalé Jugoslávie jsou zajímavé Fruškogorska Bela A a B, Belošliva.
Z vegetativně množených podnoží zkoušených pro meruňky uveďme tyto, mohou však býti v řadě hodnocených kritérií problematické anebo přímo nevhodné pro meruňky:
Zelená renkloda, Renkloda INRA 1380, Brompton, Pixy (typ Saint Julien), Prunus Ackermanii, Myrobalán B, Myrobalán GF 31, broskvomandloně vhodné pro konkrétní odrůdu, víceméně však nevhodné zejména pro odrůdy meruněk Hargrand, Bergeron apod.: GF-677, C-410, Adafuel, AB 2.
Z mezidruhových zkoušených podnoží uveďme:
Ishtara (Ferciana), Torinel (Avifel), Ferlenaine (Pulmina), PI 30 49 21, BB x 1, Citation (Zaipime), GF-8-1 Marianna.