Plemena ovcí

Ovce patří mezi nejstarší domácí zvířata. Jsou zdomácnělé osm tisíc až deset tisíc let. Předchůdcem dnešních kulturních plemen ovcí jsou divoké formy, které rozdělujeme do následujících skupin: skupina skalních ovcí (mufloni), skupina stepních ovcí (archar), skupina vysokohorských ovcí (argali).

Původ a plemena ovcí

• Od muflona se odvozují severské krátkoocasé ovce, např. romanovská a východofríská ovce. Mufloni jsou ještě i dnes rozšířeni ve volné přírodě v jižní Evropě a v západní Indii.
• Od archar se odvozují všechny ovce merinového typu, dlouhoocase a tenkoocasé, mezi které se řadí cigája, valaška a anglická plemena na výkrm. Kromě toho do této skupiny řadíme i tlustoocasé ovce (karakulská ovce).
• Vysokohorské ovce neboli středoasijské ovce. Žijí v masivech Pamíru, Ťan – šanua v Himalájích.

Rozdělení plemen ovcí

Při dělení plemen ovcí se berou v úvahu aspekty, jako jakost vlny, jemnost vlny, počet ročních střiží, chovný směr, utváření ocasu a chovné oblasti.

Plemena ovcí dle jakosti vlny

• s pravou vlnou – merinka, cigája, texel, cheviot
• se smíšenou vlnou – valaška, šumavka, karakul

Plemena ovcí dle jemnosti vlny

• jemnovlnná (všechna merinová plemena – slovenská, australská, askánská, kavkazská aj.)
• polojemnovlnná (cigája, texelská, východofríská ovce, lincoln, leicester aj.)
• polohrubovlnná (zušlechtěná valaška)
• hrubovlnná (karakul ovce, původní valaška)

Plemena ovcí dle počtu ročních střiží

• jednostřižná, které se stříhají jednou ročně, většinou na jaře (jemnovlnná a polojemnovlnná plemena
• dvojstřižná, které se stříhají na jaře a na podzim (polo hrubovlnná  a hrubovlnná plemena)

Plemena ovcí dle chovného směru 

• vlnařská (stavropolském merino)
• vlnařsko – masná (slovenské merino, askánské a kavkazské merino)
• masno – vlnařská (kent, lincoln, leicester, texel aj.)
• dojná s pravou vlnou (cigája, východofríská ovce)
• dojná se smíšenou vlnou (valaška)
• kožešinová (karakul)
• kožichová (severské krátkoocasá ovce, z nichž je nejznámější je romanovská ovce)

Plemena ovcí dle dle utváření ocasu 

• krátkoocasá (mají nejvíce 13 ocasních obratlů – romanovska ovce, vřesová ovce)
• tlustozadká (na konci pánve je vyvinut tukový vak, ocas je málo viditelný – gissarské ovce)
• dlouhotenkoocasá (mají 13 a více ocasních obratlů – merinka, cigája, valaška)

Plemena ovcí dle chovných oblastí

• nížinné oblasti (oblasti jemnovlných plemen)
• podhorské oblasti (oblasti polojemnovlných plemen)
• horská oblasti (oblasti polohrubovlných a hrubovlných plemen)

Cigája – polojemnovlnné plemeno ovcí 

Cigája je polojemnovlnné plemeno s trojstrannou užitkovostí – vlna, maso, mléko. Patří mezi nejstarší kulturní plemena ovcí. Hlavu a konce končetin má zbarvené do tmavě hněda až černa. Rouno je polouzavřené, bílé, s kvalitní polojemnou lesklou vlnou. Jehňata se líhnou šedočerná. Po 4 – 6 měsících se pigmentace ztrácí a kůže zůstává tmavě růžová. 
Cigája se vyznačuje středním tělesným rámcem a jemnější kostrou. Jedná se o plemeno odolné, přizpůsobené drsnějším chovatelským podmínkám. 

• Živá hmotnost beranů je 70 kg, bahnic 45 – 50 kg, 
• roční stříž potní vlny bahnic je 3kg, beranů 5kg,
• sortiment vlny C – C / D, 
• výtěžnost 65%, 
• plodnost 115 – 125 %
• produkce mléka je 160 kg (po odstavu jehněte 90 kg). 

Maso cigáj je chutné, šťavnaté, pouze s malým množstvím tuku.