Take a fresh look at your lifestyle.

Nemoci meruněk

Typickými symptomy na nemocných meruňkách, které předcházejí postupnému úhynu větví koruny a nakonec celého stromu, jsou klejotok, nekrózy lýka, kůry, dřeva a kořenů nebo rakovinné rány na mladších a starších větvích. K úhynu meruněk, případně jednotlivých větví, dochází zejména v období nastupující a plné plodnosti stromů. Proto se tento úkaz označuje jako předčasné odumírání meruněk.
Na meruňkách se vyskytují další choroby virového, bakteriálního a houbového původu a také živočišní škůdci, jejich škodlivost může být za určitých podmínek velmi značná. Ochrana meruněk před mnoha škodlivými činiteli spočívá často v preventivních opatřeních (správné termíny řezu, vyvážená výživa a podobně). V přímé ochraně je důležité zasáhnout v pravou chvíli správným preparátem, viz tabulka.

Předčasné odumírání meruněk

(apoplexie) za určitých podmínek postihuje všechny nadzemní části stromů. Primární příčinou předčasného hynutí meruněk je zhoršení fyziologického stavu stromů některým z faktorů prostředí. Kromě toho mohou být meruňky také poškozeny nízkými teplotami.

Fyziologické nemoci meruněk

Mezi fyziologické choroby se řadí především únava půdy, kořenová asfyxie (odumírání kořenů) a chloróza listů.

Virové a fytoplazmatické choroby meruněk

Mezi virové a fytoplazmatické choroby patří šarka (PPV), fytoplazma evropské žloutenky peckovin (ESFY).

Bakteriální a houbové choroby meruněk

Mezi bakteriální a houbové choroby patří rakovinné odumírání větví, moniliový úžeh a moniliová hniloba, hnědnutí listů meruněk, skvrnitost (strupovitost) plodů.

Nemoci meruněk – výběr

Šarka

Charakteristika nemoci:

Šarku znají zahrádkáři především jako nebezpečnou virovou nemoc švestek. Její hostiteli jsou však i meruňky, broskve, mandle, trnka, višeň plstnatá, mahalebka a myrobalan.

  • Šarka

    Na listech meruněk se šarka projevuje ve formě žlutozelených nebo světlezelených kreseb, proužků, prstenců nebo skvrn, které jsou nejvýraznější v první polovině vegetačního období.

  • Na povrchu plodů meruněk lze příznaky šarky pozorovat krátce před jejich dozráním. Projevují se poměrně velkými bělavými kresbami a kroužky. Někdy se v místech těchto skvrn plody i mírně deformují.
  • Dužina silně postižených plodů bývá vláknitá, málo šťavnatá a mívá mdlou chuť.
  • Velmi typicky se šarka projevuje na peckách meruněk v podobě bělavých kroužků, kreseb a skvrn, které na nich zůstávají i po vysušení.

Šarka se šíří jednak rozmnožovacím materiálem (očky, rouby, odkopky) a jednak pomocí hmyzu. Hlavními přenašeči viru jsou různé druhy mšic.

Možnosti ochrany:

Používání zdravého rozmnožovacího materiálu a likvidace mšic, které přenášejí virus z nemocných na okolní zdravé stromy. Mšice je třeba ničit už v jarním období tzv. předjarním postřikem peckovin. Nemocné stromy je třeba ve vlastním zájmu co nejdříve zlikvidovat, protože jsou trvalým zdrojem infekce pro okolní, zatím ještě zdravé stromy peckovin.

Moniliová hniloba

Moniliová hniloba
Charakteristika nemoci:

Moniliovou hnilobu meruněk způsobuje houba Monilia laxa, která je i původcem hniloby peckového ovoce. K infekci dochází tehdy, pokud v období kvetení stromů přetrvává deštivé a chladné počasí. Onemocnění se nejčastěji vyskytuje na višních a meruňkách a v posledních letech bylo zaznamenáno i na broskvích a švestkách. V náchylnosti odrůd v rámci vyjmenovaných ovocných druhů jsou značné rozdíly, proto se často stává, že vedle sebe vysazené různé odrůdy vykazují různý stupeň napadení. Houba přezimuje v tzv. moniliových mumiích ovoce, ze kterých se na jaře uvolňuje obrovské množství spór.

Možnosti ochrany:

Dvě ošetření citlivých odrůd uvedených peckovin na začátku a na konci kvetení stromů. Postřiky jsou důležité zejména za chladného a deštivého počasí. Kromě chemické ochrany je třeba usychající větvičky průběžně odstraňovat a nejpozději při jarním řezu peckovin ze stromů odříznout a spálit i seschlé moniliové mumie ovoce i s kousky zdravých větviček.

Hnědnutí listů meruněk

Charakteristika nemoci:

Významnou chorobou je hnědnutí listů meruňky, které způsobuje houba Gnomonia erythrostoma. Napadá listy, letorosty i plody.

Možnosti ochrany:

Ochrana se provádí preventivně přibližně týden po odkvětu a vhodné je opakovat postřik 2 až 3 krát po 7 až 14 dnech.

TERMÍNY CHOROBY PŘÍPRAVKY DÁVKOVÁNÍ
Před květem bakteriózy Kuprikol

Champion

1 – 3 kg/ha

1 – 3 kg/ha

Květ 30 % moniliový úžeh Horizon 250
Květ 100 % moniliový úžeh

bakteriózy

Sporgon 50 WP

Champion 50 WP

0,4 kg/ha

1 kg, l/ha

Při dokvétání bakteriózy

hnědnutí listů meruněk

Sergomil L60

Dithane DG Neotec

0,5 l/ha

1,5 – 2 kg/ha

Při dozrávání a silných deštích monilioza plodů Horizon 250 EW 0,7 l/ha
Při opadu listů bakteriózy Kuprikol 1 – 3 kg/ha

Diskuze, komentuj

Stačí vyplnit jen jméno. Email nemusíte zadávat.