Lesnický pojem nehroubí
– se týká především kulturního lesa, kde budou stromy (dřeviny) určeny k hospodářskému využití (Srovnej: chráněná území, národní parky apod.). Abychom pochopili, co je to nehroubí, měli bychom nejprve začít od pojmu mlazina a hroubí.
Lesnický slovník přesně definuje mlazinu kterako:
Mlazina
– mladý lesní porost, většinou již zapojený, který se rozčleňuje na výškové (korunové) vrstvy s různě zřetelnou úrovní, ale nedosahuje ještě hodnoty hroubí.
Jsou to tedy všechny dřeviny, které vytvořily již jednolitou vrstvu z korun, koruny do sebe navzájem zapadají, to jest je zapojený. Korunové vrstvy budoucího lesa zde nejsou ještě plně zřetelné, ale už se postupně začínají rýsovat.
Naproti tomu hroubí, již definuje lesnický slovník jako:
Hroubí
– nadzemní část dřevní hmoty s průměrem větším než 7 cm (i s kůrou). Do hroubí se počítá také hmota nezkrácených kmenů a tyčí.
Jedná s tedy o vše mimo větévek s listím (jehličím), jejichž plocha je zanedbatelná a v podstatě mimo tvorbu biomasy v lese, krmivo pro zvěř apod., nemá v tomto měřítku velký hospodářský význam. Všechny stromy (dřeviny), které mají průměr (nikoliv poloměr!) větší než 7 cm.
Hroubí se dá rozdělit do dvou skupin na hroubí s kůrou a hroubí odkorněné. Dále lesnický slovník definuje nehroubí, které je někdy, ne zcela správně, nazývané odpadní hmota či odpadní materiál, takto:
Nehroubí
– nadzemní dřevní hmota o tloušťce menší než 7 cm včetně kůry.
Jedná se tedy o biologický materiál ze stromů, mimo hroubí, všechno co má tloušťku (průměr) menší 7 cm. Z tohoto materiálu vzniká a biomasa – organická hmota potřebná v přírodě. Jestli obsahuje větší množství dřevité hmoty lze ji použít i pro spalování a zplynování.
Fyziologie
Zde je potřeba se vrátit do fyziologie rostlin a dřevin. Dřeviny patří mezi druhotně tloustnoucí rostliny. Prokambium se dělí na kambium (dělivé pletivo), to dále na felogen, z felogenu vzniká felén a feloderma. Felén se dělí na xylém (dřevo) a floém (lýko). Feloderma na pokožku a „zelenou pokožku“ (místy mohou obsahovat průduchy). Všechno co se nachází na kmenu a větvích, mimo dřevní válec, bývá označováno jako „borka“ (viz německé Borken). Dřevem proudí voda a živiny nahoru, asimiláty se vracejí vnějším válcem pletiv dolů (zejména cukry jsou častěji ve škrob, pro lepší transport).
Je žádoucí, aby pro průmyslové zpracování, bylo dřevo v co nejlepší jakosti (nejvyšší cena), bez „suků“, jádrové dřevo mnohdy od středu hnije.
Pokud toto dřevo zcela odkorníme (zbavíme mechanizací kůry) jedná se o hroubí odkorněné, pokud zůstane neodkorněné, jedná se o hroubí s kůrou.
Pro odhad množství nehroubí a hroubí (s kůrou i odkor.) se používaly výpočtové metody, které nebyly tak přesné v porovnání s dnešními sofistikovanými programy a aplikacemi pro odhad přímo v terénu.
Lesní těžební zbytky (LTZ), kterak již název napovídá, vznikají v průběhu těžby kulatiny (surové kmeny s průměrem nad 7 cm, odborně hroubí) a jedná se o větve a stromové vršky s průměrem do 7 cm (odborně nehroubí). Větší množství těžební zbytky nelze ponechat na pasece, protože by bránily v růstu další generaci lesa.
Plocha lesa v Česku je 2 589 162 ha (32,8 % rozlohy ČR) a kvalitou dendromasy ČR patří na přední místa v EU. Teoretická produkce LTZ činí 1 165 123 t. Tato produkce má energetický potenciál 9 320 984 GJ!
Lesní zákon požaduje po vlastníkovi, aby zajistil „vyčištění“ paseky pro přirozenou obnovu nebo nové sazenice. Přírodní podmínky lesů jsou velmi různorodé a lesníci chrání jejich stabilitu „trvale udržitelným hospodařením“. Proto není možno využívat všechno dřevo ze všech lesů, omezené je využití zdrojů převážně z lesů ochranných a lesů zvláštního určení.
I přes těžbu v lesích hospodářských zůstává poměrně velké množství dřeva a další biomasy: každoroční opad listí a jehličí za 100 let života porostu, mladé kmínky a větve pokácené při výchově, pařezy a kořeny po mýtní těžbě.
Popis vrstev
Vrstvy slouží k hmotnostnímu, ale i energetickému vyjádření hodnoty dendromasy v regionu z konkrétně dostupného potenciálu určeného na základě lesních hospodářských plánů (LHP). Potenciál LTZ je rozdělen na dvě varianty, ze kterých je vidět jednak dostupný potenciál z pohledu lesního zákona a rovněž potenciál z přísnějšího pohledu přírodních podmínek.
Varianta 1 vyjadřuje dostupné množství LTZ, kdy jsou vyloučeny lesy „nevhodné“ z hlediska legislativy. Omezení vycházejí z platné legislativy, kdy se pro využití lesních zbytků nepočítá s lesy ochrannými, lesy 1. zón národních parků (NP), 1. zón chráněných krajinných oblastí (CHKO), národních přírodních památek (NPR) a přírodních památek (PR). Do zpracování vstupují jen běžné hospodářské lesy.
Varianta 2 snižuje dostupné množství LTZ z varianty 1 tím, že vybírá pouze určité typy lesů jako „vhodné“ k odebírání lesních zbytků. Omezení environmentální a technická vybírají jako vhodné lesy na živných a kyselých stanovištích nižších, středních a vyšších poloh.
Takto vybrané lesy by neměly být negativně ovlivněny odebíráním LTZ.
Použití dat
– podklady pro mapovou vrstvu potenciálu lesních těžebních zbytků z lesních porostů jsou založeny na bonitě stanoviště, lesních hospodářských plánech (LHP), které vycházejí z tzv. souborů lesních typů (SLT). SLT dovolují na lesních pozemcích systémové zhodnocení rizik odběru lesní biomasy – environmentální, technická a ekonomická, využitelnost biomasy i vliv odběru na porosty, lesní půdy a živiny. Z těchto dat lze velmi detailně určit potenciál lesa podle toho, jak bude probíhat mýtní těžba dřeva.
Dle aktuálních dat v datovém centru Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) je provedena analýza výhledů mýtních těžeb a přepočtem je vyjádřeno odpovídající množství lesních těžebních zbytků, které po těžbě vzniknou. Není ovšem možné využívat lesní biomasu ze všech lesů v ČR, proto jsou do výpočtu zahrnuta omezení ve dvou krocích.
Metodika
– jako základní jednotka pro rozlišení bylo zvoleno katastrální území (KÚ). Využitelnost objemu dostupné zbytkové hmoty závisí na druhu těžby, stanovištních a terénních poměrech a volbě technologie. Z praktických zkušeností se pohybuje využití LTZ mechanizovaným sběrem na úrovni cca 80 %. Ponechané LTZ spolu s pařezy, kořeny, listím a jehličím se rozkládají a vrací do půdy živiny.
Výchozí fyzikální jednotkou pro přepočty množství dřevní hmoty je v podmínkách České republiky vzhledem k tradičnímu lesnickému vykazování vždy jednotka objemu metr kubický (m3). Systém lesního hospodářství je založen na této jednotce již více než 100 let. Pro lesní těžební zbytky se používá ještě prostorový metr (rovnané dříví) a pro štěpky prostorový metr sypaný. Dalším nezbytným krokem je převod na jednotku hmotnosti – tuna. Přepočet objemu dříví na hmotnost je vždy komplikován proměnlivou vlhkostí dřeva, a proto přepočítáváme LTZ na tunu zcela suchého materiálu (tsuš). Vyjádření v sušině je vhodné pro srovnání v přehledech na národní a mezinárodní úrovni. V praxi se samozřejmě zjišťuje přesněji vlhkost LTZ i štěpky, což je důležité při prodeji, dopravě i spalování.
Výsledky
– jsou kalkulace dostupného množství LTZ, tedy celková zásoba hmoty s průměrem na čepu do 7 cm (těžební zbytky, stromové vršky a větve). Kromě údajů o dostupném množství energetických zdrojů dendromasy je pro každé katastrální území vypracována analýza dostupnosti pro dopravu. Modelový výpočet hlavních dopravních parametrů byl odvozen z plochy katastrálních území, plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) a délky cest.
Zvyšující se požadavky na zužitkování zbytků po těžbě stromů při obnově lesa souvisí především s jejich využitím v energetice, kde jako obnovitelný zdroj mohou přispívat ke snižování výroby elektřiny a tepla z fosilních paliv, a tedy ke snižování emisí CO2, zmírňování nárůstu skleníkových plynů v atmosféře a zpomalení změny klimatu.
Pro tvorbu těchto programů určených k přesným výpočtům, EU vypisuje různé granty a projekty, například z: Projekty Grantové služby LČR – název: Nástroje pro zpřesnění odhadu výtěže hroubí podle Doporučených pravidel z dat reálných těžebních prvků.
Data projektu byla zpřesněna odhadem výtěže hroubí zjišťované podle „Doporučených pravidel pro měření a třídění v Česku“ z dat reálných těžebních prvků. Algoritmy a numerická řešení jsou použity v softwarových aplikacích a byly ověřeny na datech LČR. K tomu byla využita existující data těžebních jednotek zpracovaných v rámci kontrolních šetření ve vybraných porostech v letech 2015 a 2016. Pro výpočty byly použity 3 datové soubory, které byly pro konečné zpracování sloučeny do jednoho souboru.
Zastoupení počtu stromů v běžně používaných třídách hmotnatosti je relativně rovnoměrné, jen v nejvyšší třídě nad 1 m3 je zastoupení výrazně větší. Proto bylo spektrum tloušťkových tříd rozšířeno o třídy větších dimenzí. Menší zastoupení stromů ve třídách s nízkou hmotnatostí je dáno tím, že empirický materiál je tvořen převážně daty aukcí prodeje dříví na stojato. Přitom byly vyloučeny ty situace, kde došlo ke spojení více porostů v rámci jedné prodejní jednotky. V důsledku toho v souboru zůstaly převážně porosty starší a hmotnatější. Zpracovaly: Lesy České republiky, s. p., Hradec Králové.
Zajímavá je také tato klasifikace „hroubí“ na skupiny a jejich výpočty: Hroubí s kůrou, hroubí bez kůry, sortimenty bez kůry a sortimenty bez kůry (Huberova metoda).
Výpočet objemu výřezů podle Hubera dává menší hodnoty než výpočet podle tvarové křivky kmene. Důvodem je vydutý tvar kmene ve spodní části. Pokud je tato část kmene považována za válec s průměrem odpovídajícím středové tloušťce výřezu, je objem prvního výřezu v průměru o 6 % menší. Ve zbylé části kmene jsou už údaje velmi podobné. V souhrnu je pak dosažena hodnota 2.4 %. Úbytek na vrub zaokrouhlování je zřejmý. Dvojí zaokrouhlení na celé centimetry směrem dolů při tloušťkách nad 20 cm vliv zaokrouhlení dále významně zvyšuje. Vliv borky vztažené podle Doporučených pravidel vždy k prvnímu výřezu může jít oběma směry v závislosti na tom, kam v daných podmínkách borka skutečně dosahuje. Kratší výřezy jsou výhodnější pro prodávajícího, protože u dalších výřezů prodává borku za cenu dřeva, u dlouhých je to naopak.
Softwarové aplikace pro lokální stanovení přepočtových koeficientů
– o praktickém využití přepočtových koeficientů je možné uvažovat jako o možnosti rozšíření tabulky přepočtových koeficientů o řadu dalších klasifikátorů rekrutujících se z porostních a stanovištních charakteristik. Následné stanovení přepočtových koeficientů v konkrétním porostu by bylo provedeno odečtením těchto koeficientů pro ty klasifikátory, které odpovídají daným porostním resp. stanovištním charakteristikám.
Nesmí se zapomenout na algoritmy pro odvozní tvar tloušťkového rozložení a výškového grafikonu ze středních taxačních veličin. (Taxon – to jest určení druhu a zařazení do systematiky), např. Picea abies L. (smrk ztepilý), Fagus sylvatica L. (buk lesní), Pinus sylvestris L. (borovica lesní) atd.
O prodeji hroubí se mnohdy rozhoduje na aukcích.
Zde jsou pro představu dvě aukční jednotky s informacemi, které se běžně uvádějí:
Aukce:
Prodejní jednotka číslo 2985 (Kněžmost), Prezenční sestupná (Neprodáno 15.11.2016), Typ PJ: Prodej dříví na pni, Metoda prodeje: Hromadný prodej, Stromů: 922, Hroubí b.k.: 479,85 m3 (předpokládaná zásoba hroubí bez kůry), Podíl dřevin: BO: 42,75 LO: 22,10 BK: 17,99 DB: 12,57 SM: 4,33 MD: 0,06, Prodejce: Lesy České republiky, s.p.
Predajná jednotka číslo 7213 (Slanská Huta), Prezenční sestupná (Neprodáno 15.05.2019), Typ PJ: Prodej dříví na pni, Metoda prodeje: Hromadný prodej, Stromů: 96, Hroubí b.k.: 106,83 m3 (předpokládaná zásoba hroubí bez kůry), Podíl dřevin: BK: 98,85 DB: 1,15, Prodejce: LESY Slovenskej republiky, štátny podnik.
Jak se ekologické akce, kde se jedná též o hroubí, běžně zapisují a co se pro potřebu archivace na krajském úřadě uvádí:
Na území Evropsky významné lokalita Údolí Jihlavy proběhlo kácení dřevin a odstranění náletových dřevin, Řez, výřez, ořez, v r. 2020. Na podporu subpanonských stepních trávníků v EVL Údolí Jihlavy pokácel vybraný zhotovitel 198 uschlých stromů, borovic lesních a také odstranil hroubí, klest. Hroubí zpracoval a složil na stanovená odvozní místa, kde hroubí zanechal k využití vlastníkem pozemku. Dále na ploše o rozloze 0,1 ha vyřezal náletové dřeviny do výšky 3 m a následně veškerou vyřezanou hmotu odstranil.
Zdroje:
https://www.mezistromy.cz/slovnik/ – definice pojmů
Schwappach Adam Friedrich, Grundner Friedrich: Hmotové tabulky pro smrk, hroubí; Praha; Evid. číslo: R27064