Take a fresh look at your lifestyle.

Jak sušit majoránku

Majoránka patří mezi nejoblíbenější koření české kuchyně. Majoránka zahradní je velmi aromatická bylina, která se uplatní nejen při vaření, ale také jako léčivka. Patří do stejného rodu rostlin jako dobromysl neboli oregano a voní stejně intenzívně.

Majoránka jako koření

Majoránku lze v kuchyni používat jak sušenou, tak i čerstvou. Výborně dochucuje jídla z masa, hodí se třeba ke zvěřině, do mletého masa i k pečeným játrům. Skvěle ale dá vyniknout také chuti pokrmů ze zeleniny nebo luštěnin. Díky své léčivé síle umí zmírnit nepříjemné následky příliš tučných jídel, tak typických v tradiční české kuchyni. Umí ozvláštnit i saláty, omelety naslano i další lehčí jídla. Důležité je majoránku dávat do pokrmů, pokud možno, až na konci. Samozřejmě, u sekané to jde těžko, ale u polévek či omáček ji můžete přidat klidně až po odstavení ze sporáku. Pokud ji přitom promnete mezi prsty, bude její vůně ještě silnější.

Majoránka

Typická vůně českých pokrmů

Pro českou kuchyni je majoránka v podstatě nepostradatelná, a to hlavně v kombinaci s česnekem, Neumíme si bez ní připravit například zabíjačkové lahůdky, ani typicky české polévky – dršťkovou a bramborovou. Výborně ochutí také guláš. A co bez majoránky prostě absolutně udělat nejde je jihočeská cmunda, tedy bramborák. Skvěle se hodí i do jeho verze z cuket, do sekané a karbanátků, ať už jsou čistě masové, nebo třeba s kapustou.

Majoránka jako lék

Kromě podpory trávení těžkých jídel se majoránka používá také při střevních problémech, a to v podobě čaje. Ten funguje také jako prostředek proti nadýmání. Majoránkový čaj s medem a citrónem se používá při nachlazení a kašli, ale majoránka pomáhá také při úporných bolestech hlavy, tísnivých pocitech nebo při velké únavě. Revmatikům pomáhají obklady z majoránkového odvaru na postižených kloubech.

Majoránka ze zahrádky

Majoránka původně pochází ze Středomoří, ale dobře se jí daří také v našem podnebí, i když neodolá silnějším mrazům, takže ji musíme vysévat každý rok znovu, nebo ji pěstovat v truhlíku či květináči a na zimu přenést domů. Na zahradě bychom ji měli mít na slunném místě, které je chráněno před větrem. Důležitá je půda bohatá na živiny, nebo vhodné hnojení přírodními hnojivy. Pěstovat ji lze i za oknem a mít tak čerstvou bylinku celoročně.

Kdy majoránku stříhat

Čerstvou bylinku si můžeme ustřihnout hned, jak trochu vyroste, ale na sušení je třeba ji střihat těsně před tím, než majoránka rozkvete. Poznáte to tak, že se na rostlinkám objeví první pupeny květů. Právě v tomto období je majoránka nejvíce aromatická. U nás můžeme mít až dvě, někdy až tři sklizně, zhruba od poloviny června až do září. Nesmí ale zmrznout.

Jak na stříhání

Aby vám majoránka znovu vyrazila nové lístky, nesmíte ji zkrátit na méně než 5 cm. Důležité je vybrat si pro to vhodný okamžik. Nesmí pršet, naopak by mělo svítit slunce. Ideální je doba kolem poledne, kdy bývá nejvíc teplo.

Jak majoránku sušit

Sušená majoránka nesmí být nikdy hnědá, ale nazelenalá. Aby se vám to povedlo, je třeba ji sušit sice v teple, ale ne na přímém slunci. Ideální je místo třeba u stěny domu, která je sice vyhřátá od slunce, ale místo sušení už je ve stínu. Sušit majoránku můžete i v sušičce nebo jiným umělým zdrojem tepla. V takovém případě se teplota nesmí v žádném případě dostat nad 40 °C. Obvykle se doporučuje ji sušit v malých svazcích tak, aby celková sušená vrstva nebyla příliš silná. Jinou variantou je svazky zavěsit na vzdušném stinném, ale dostatečně teplém místě. Usušené stonky se sdrhnou a majoránku uskladníme buď v papírovém nebo plátěném sáčku, případně ve skleněné uzavíratelné dóze.

Tatínkův recept

Jde to ale i jinak. Můj tatínek sice majoránku nechával ve svazcích, ale jen chvíli, aby lehce proschla. Pak je rozvázal a majoránku rozprostřel na síto. Byly to vlastně dřevěné rámy vyplněné sítí proti hmyzu, na kterých se u nás doma sušily i houby, křížaly a další úroda ze zahrádky. Díky síti mohl k majoránce vzduch se všech stran a schla rychle a vždy zůstala krásně zelená. A navíc voněl celý dům. Dokud bylo prudké slunce, sítě byly doma, jakmile se dostavil stín, přenesli jsme je ven. Pak se stonky sdrhly a majoránka uskladnila. Obvykle se nedoporučuje majoránku schovávat déle než rok, ale tahle tatínkova stejně intenzívně voněla, i když jsme na jednu dózu zapomněli a našli ji až za tři roky.

Diskuze, komentuj

Stačí vyplnit jen jméno. Email nemusíte zadávat.