Take a fresh look at your lifestyle.

Jak se zbavit hraboše na zahradě

Mnozí zahradní škůdci, například myši a hraboši, jsou natolik agresivní a navíc se tak lavinovitě množí, že dokážou udělat na pěstovaných rostlinách obrovskou škodu (letošní léto je toho pravým důkazem). Chtějí nás přinutit, abychom se zahradničením skončili, což samozřejmě nechceme připustit. Někdy nezbude, než nemilosrdně sáhnout po chemických jedech. Lze to však i jinak.

Býložraví hlodavci – hraboš polní a hraboš bahenní

Invazivní výskyt podzemních škůdců podporuje vhodné prostředí s malým množstvím přirozených predátorů (ničených zejména rozsáhlou chemizací – sovy, draví ptáci, hadi, lasičky, kuny a podobně), ale především se jim daří tam, kde mají dostatek potravy (zanedbaná pole a zahrady). Mezi ty nejnebezpečnější patří zejména hryzec vodní (známý jako krysa vodní) a tzv. malí hraboši, tedy hraboš polní a hraboš bahenní. Jde o býložravé hlodavce. 

Hraboš polní

(Mezi ně se omylem často řadí i hmyzožraví živočichové, jako jsou krtci, ježci a rejsci, tedy savci, kteří se živí hmyzem, červy, slimáky a jinými živočichy. Nepatří k škůdcům, naopak, jsou našimi užitečnými pomocníky. Jen s krtky jsou občas problémy. Ačkoliv nežerou rostliny, podrývají je a vytváří krtince, které jsou na trávníku, v skalce, fóliovníku či mezi záhony opravdu nežádoucí. Krtka se snažte odpudit nebo chytit a odnést do přírody, případně mu zkuste nějakou podzemní bariérou zamezit vstup na vymezené území. Krtek je navíc i jakýmsi indikátorem kvalitní humózní a živé úrodné půdy.)

Jak poznáte, že se vám vaši zahradu okupují hraboši

Kolonie hraboše polního a bahenního poznáte podle hustě rozesetých nezakrytých děr na povrchu půdy, spojených povrchovými cestičkami. 

  • Půda vypadá jako zoraná. 
  • Chodby mají kruhový průřez o průměru cca 4 cm. 
  • Půda kolem děr je roztroušená, hraboši nevytvářejí nad dírami krtince. 
  • V okolí jsou rozkousaná stébla trav a listů, často se zde nachází i trus. 

Hraboši škodí zejména ovocným stromům, přičemž hraboš bahenní napadá i jiné listnaté a jehličnaté stromy. Pro oba je typická prstencovitě okousaná kůra větví a kmenů v blízkosti nor; hraboš bahenní škodí i okusováním hlavních kořenů dřevin. 

  • Hraboš polní upřednostňuje otevřenou, nepříliš vlhkou travnatou obývanou krajinu – oranice, louky, pastviny, zahrady
  • Hraboš bahenní zase vlhké travnaté louky a pastviny či zatravněné lesní kultury.

Hraboš polní na zahradě

To, co žije u vás na zahradě, bude pravděpodobně hraboš polní. Kromě podzemních částí rostlin se živí i těmi povrchovými a semeny. 

Žere cukrovou řepu, brambory, kořenovou zeleninu, jahody, květinové cibulky a hlízy

  • Velké škody může nadělat na trávnících a pastvinách
  • Ožírá i kořeny ovocných stromů, zejména jabloní. 
  • Rovněž si pochutná na kořenech okrasných dřevin. 
  • V zimě pod sněhem prstencovitě okusuje kmeny starších stromů těsně nad základem kmenů, čímž je dokáže úplně zničit.

Jak se zbavit hrabošů

Prevence 

  • Nejpřirozenější prevencí jsou přírodní predátoři hrabošů: sovy, draví ptáci, kuny, lasičky, tchoři, lišky, kočky, zčásti ježci, hadi; musíte jim však vytvořit podmínky pro hnízdění či zimování; 
  • hraboši nemají rádi, když jim někdo neustále narušuje jejich nory a chodbičky, proto se vyhýbají soustavně obdělávaným větším plochám (malé okopávané záhony s okolním trávníkem jim však nepřekážejí); 
  • hraboši se se vyhýbají spásaným a nízko sečeným plochám
  • dobrým opatřením až do doby úplného vyhnání hrabošů v zahradě je vysazování ovocných a okrasných dřevin na jaře do uzavřených košů z pozinkovaného pletiva s oky velkými maximálně 15 mm; občas se kořeny vysazovaných dřevin obalují skelnou vatou, což je sice účinné, ale pro člověka nebezpečné;
  • okrasné cibule a hlízy je rovněž vhodné vysazovat do drátěných nebo plastových košíků zapuštěných do země.

Pachové a repelentní bariéry

Jejich cílem je odpuzovat nebo vyhánět hraboše ze zahrady. 

  • Některé rostliny mají repelentní (odpudivý) účinek, například česnek, cibule, narcis, pryšec, komonice, černý rybíz nebo bez
  • Pomáhá i ucpání děr listy černého rybízu, túje, ořechu, česneku, cibule, kopřivy nebo hadrem napuštěným benzínem či petrolejem.
  • Při sázení stromků a keřů dát do půdy odpudivý přípravek z kafru nebo naftalínové tabletky.
  • Účinný je i doma připraven biologický odpudivý koktejl: smíchejte dva díly syrovátky s jedním dílem podmáslí, nechte čtyři dny kvasit a potom po šálku vlijte do děr škůdců.

Zvukové plašiče

  • Šikmo, hrdlem proti větru, zčásti do země nad díru zahrnuty láhve – vítr vytváří v jejich hrdle pisklavý zvuk. 
  • Elektrické infrazvukové plašiče s frekvencí kmitů pod 20 Hz nebo ultrazvukové plašiče s frekvencí od 4 do 20 kHz napájeny například solárně.

Diskuze, komentuj

Stačí vyplnit jen jméno. Email nemusíte zadávat.