Výroba nábytku se v dnešní době opírá o celou řadu materiálu, které jsou různě kombinovány podle aktuálních potřeb s ohledem na typologii povrchu, únosnost či ošetřování. Jedním z nejčastěji využívaných materiálů v nábytkářství je dřevo, klasické masivní prvky však v současné době nahrazuje forma aglomerovaného nebo lepeného dřeva, které přináší více variability a umožňuje také uplatnění druhotných dřevitých surovin, které vznikají při zpracování dřeva na kulatinu nebo pokročilé stavební dílce. Mezi takové materiály patří i lamino.
Obsah článku
Co je lamino a jak se vyrábí
Lamino je v podstatě derivátem masivního dřeva, jež díky velmi variabilnímu vzhledu a poměrně slušné pevnosti nachází široké uplatnění právě především v nábytkářství. Lamino, jinak také známe po zkratkou LDT (laminátová třísková deska) nebo DTDL (dřevotřísková deska laminovaná) spojuje výhody využití odpadních surovin z dřevozpracujícího průmyslu, jež velmi příznivě snižují cenu materiálu, s dekorativním vnějším pláštěm (laminovacím papírem).
Vzhled a výroba laminátové desky
Základní deska mívá zpravidla tloušťku 18 mm a neuzavřené hrany, tvoří ji jádro z aglomerovaných třísek spojených vhodným polymerním pojivem a dále povrchová vrstva papíru, který se zalévá melaminovým resinem. Boční hrany mohou být opatřeny stejnou vrstvou, případně na nich bývá osazeno pružné plastové zakončení, které umožňuje dosáhnout vyšší úrovně bezpečnosti instalací. S ohledem na proces výroby jsou základní laminátové desky doplňovány střednětlakou a vysokotlakou variantou (obecně s lepšími vlastnostmi, ale vyšší cenou).
Výhody a nevýhody lamina
Vedle již zmíněné velmi příznivé ceny a environmentálně přívětivého charakteru nabízí lamino široké spektrum dekorů, které lze úspěšně kombinovat s dalšími kusy interiérového nábytku, řešení povrchových úprav konstrukcí či obecně doplňků. Pohledové části laminátového nábytku jsou vzhledově stálé a poměrně odolné, jak vůči mechanickému poškození – poškrábání (pokud tedy neprovedete přímý řez do povrchu), tak vůči nárazu či měnícím se okolním podmínkám. Vlivem materiálového složení jádra má ovšem nábytek z LDT tendenci postupně ztrácet soudržnost (zejména u více zatížených dílů) a potřebuje pravidelné dotahování.
Ošetřování lamina
Desky z LDT se velmi snadno ošetřují – díky polymernímu povrchu a dobrému zapravení hran jsou výrazně odolné vůči vlhkosti (nepodléhají výrazným objemovým změnám v důsledku bobtnání jako běžné dřevo) a lze je tedy čistit standardním způsobem jako jiné polymerní materiály, tedy vlhkým hadrem či domácími detergenty. Pravidelná údržba také vyžaduje již zmíněné ověření seřízení a případné dotažení.
Renovace a nátěry lamina
Vzhledem k tomu, že pohledová vrstva je na vnitřním jádru nalepená, může se postupným opotřebováním odlupovat. K odlupování dochází zpravidla na rozích, není to však vždy pravidlem. Chcete-li změnit původní dekor, nebo jednoduše vzhled nábytku úplně, je možné na to jít dvěma způsoby. První je nákladnější a vyžaduje zásah odborníka, který vám může desky renovovat krycí vrstvou s novým dekorem. Druhá, levnější, varianta spočívá v provedení nátěru. Pro tento úkon však musí být povrch odpovídajícím způsobem připraven, aby na něm nátěrová hmota dosáhla požadované adheze. Nanesení nátěru je tak realizováno v těchto krocích:
- Zbroušení povrchu – zdrsnění povrchové vrstvy zvýší její přilnavost, bez tohoto kroku by nátěr pravděpodobně dlouho nevydržel nebo by se začal různě odlupovat.
- Odmaštění a očištění – na povrchu nesmí zůstat místa omezující přilnavost nátěru, jinak bude vytvářet bubliny nebo se špatně přichytí.
- Provedení první vrstvy nátěru – pro vytvoření povrchové vrstvy je vhodné vybírat vodou ředitelné nebo syntetické emaily, nanáší se v rovnoměrné vrstvě a následně nechá zaschnout.
- Provedení druhé vrstvy – po zaschnutí je nutné nanést druhou krycí vrstvu pro dosažení sjednocení a odpovídající intenzity odstínu a opět nechat zaschnout.
Nátěrem renovované lamino dosahuje obvykle trochu jiných vlastností než původní povrch a vyžaduje odpovídající způsob ošetřování.