Druhy pícnin
Pícniny jsou důležitou složkou rostlinné výroby a ještě významněji podmiňují úspěšný rozvoj živočišné výroby. V nížinách jsou základem výroby objemových krmiv, v horských oblastech mají doplňkový charakter. Ve všech oblastech však mají nezastupitelnou úlohu v rámci osevních postupů při zvyšování úrodnosti půdy. Jejich důležitost je často podceňována vzhledem k tomu, že nejsou finálním produktem, ale na trhu se v rozhodující míře realizují prostřednictvím živočišných produktů, masa a mléka.
Obsah článku
Základní rozdělení pícnin
Plodiny, které jsou pěstovány pro výrobu zelené píce, se nazývají pícniny. Zpracovávají se na seno, siláž a senáž, tedy krmivo pro dobytek. Pícniny nejsou pouze objemovým krmivem, ale přinášejí i řadu dalších benefitů. Tak například jeteloviny díky činnosti hlízkových bakterií zvyšují obsah dusíku v půdě. Vzhledem k tomu, že se vícekrát sečou a pěstují v hustém sponu, snižují zaplevelenost půdy. Jako hluboce kořenící rostliny půdu kypří a zároveň ji obohacují o humus. Jsou skvělými předplodinami pro následné plodiny.
- Pícniny na orné půdě (např. oves, ječmen, triticale a zejména kukuřice …)
- Trvalé travní porosty – louky
- Trvalé travní porosty – pastviny
Pícniny na orné půdě – dělení
- Jednoleté pícniny – jsou pěstovány po dobu jednoho roku. Řadíme k nim krmné obiloviny, krmné okopaniny, luskoviny a kukuřici.
- Víceleté pícniny – pěstují se na stanovišti po dobu dvou až osmi let. Můžeme je dále rozdělit na:
- Dočasné víceleté pícniny, což jsou uměle vytvořené porosty s trváním kratším než sedm let. Patří sem jeteloviny, trávy a jetelotravní směsky.
- Trvalé víceleté pícniny – jedná se o přirozené porosty s trváním více než sedm let. Do této skupiny řadíme luční a pastevní porosty.
Pícniny jako hlavní plodiny, meziplodiny nebo podsevy
- Pícniny jako hlavní plodiny – krmné obiloviny (např. kukuřice setá), krmné luskoviny (např. bob), krmné okopaniny (např. krmná řepa) a doplňkové pícniny (např. krmná kapusta).
- Pícniny jako meziplodiny
- Jarní (oves, luskoviny).
- Letní (kukuřice, slunečnice, krmná kapusta).
- Strniskové (luskovinoobilné směsky, řepka jarní, slunečnice, kukuřice, proso, hořčice).
- Ozimé (ozimá řepka, pšenice, landsberská směska – inkarnát, vikev, jílek).
- Podsevy – jílky a jetele – červený, luční; hrachory, vojtěška.
Kukuřice setá
Z široké škály jednoletých pícnin pěstovaných na orné půdě je v současnosti preferována především kukuřice setá. Souvisí to s poměrně jednoduchou agrotechnikou, ale zejména pokroku v šlechtění, které je založeno na maximálním zisku živin a energie z porostu, prodloužení sklizňové zralosti a odolnosti hybridů vůči půdním a klimatickým podmínkám. Na základě těchto potřeb jsou vytvářeny rostliny s maximálním podílem zrna na celkové produkci. Hlavními technologiemi využití jsou, a je předpoklad i do budoucna, různé formy siláží a silážních drtí s vyšším obsahem sušiny, jako je sběr olistěných či neolistěných palic, popřípadě vlhkého zrna s následným konzervováním.