Čím krmit husy
Husa patřila odjakživa nejen mezi nejběžnější, ale také nejužitečnější domácí zvířata, a tak se bez ohledu na regionální specifika stala pravidelnou součástí venkovských hospodářství. Přinášela mnohočetný užitek. Chov hus se i dnes vyplatí – je dobrou příležitostí zejména pro začínající chovatele. Ve srovnání s hrabavou drůbeží jsou husy méně náročné na odchov, chovatelské prostředí i krmení. Čím krmit husy v domácích podmínkách?
Obsah článku
Husy jako součást hospodářství v minulosti
Ještě za živa dávala husa peří, které se z ní škubalo i třikrát do roka. Peří se používalo hlavně do peřin a bylo typickou součástí výbavy každé nevěsty. Dlouhé zimní večery byly časem draček (škubaček), kdy se peří ručně zpracovávalo (draní peří).
Kromě masa záleželo i na tom, aby husa měla dostatek sádla, které se využívalo nejen v kuchyni, ale i v lidovém léčitelství – podobně jako z vepřového sádla se z husího připravovaly obklady při zápalu průdušek nebo plic.
Husy na ústupu
- Husy neodmyslitelně patřily k životu venkovských domácností. A protože je na vesnici chovali skoro v každém dvoře, v obci se uživili i jejich pastevci.
- Husy spolu s kachnami byly pravidelnou ozdobou místních vodních ploch, dokonale spásaly travnaté plochy kolem vesnic včetně hřišť, kde pro nepozorné hráče nechávali nečekaná překvapení.
- Husa se dostala i do erbů měst a šlechtických rodů, vystupuje v pohádkách, příslovích a rčeních a od nepaměti je i symbolem vznešenosti a nesmrtelnosti.
- Zatímco naši předkové si hus na venkově skutečně považovali a jejich počet se u nás počítal na statisíce, dnes je jich méně než třicet tisíc kusů, zatímco na každého z nás připadá jedna slepice a jedno kuře.
Zdravé husí maso
Husí maso je tvořeno nutričně plnohodnotnými bílkovinami a má nízký obsah cholesterolu, který je až čtyřikrát nižší ve srovnání s hovězím, případně vepřovým masem. Přesto na jednu českou čtyřčlennou rodinu připadne na rok sotva jedna dvousetgramová porce husy. Hlavní brzdou je cena a dostupnost kvalitních produktů.
Čím krmit husy?
Krmit husy je velmi jednoduché. Pochutnají si na obilovinách, například ječmenu či ovsu. Vhodné jsou i směsky – brambory, řepa, šrot. V zimě je nejlepší přikrmovat husy kukuřicí. Mohou ji samozřejmě dostávat i v létě. Jinak existuje spousta krmiv přímo pro husy, která se dají koupit. Ideální je však pastva.
Způsoby výkrmu hus
- Brojlerový výkrm – husy se krmí do hmotnosti kolem 4 kg. Krmíme do věku 10 týdnů, poté začne období výměny peří.
- Jatečný výkrm – chováme do věku druhé zralosti peří, což představuje období výkrmu 110 až 115 dní.
- Jaterní výkrm – hlavním cílem jaterního výkrmu je produkce velkých jater. Současně s játry se získává husí tuk, mastnější maso a peří.
Návrat k extenzivnímu způsobu výkrmu hus – pasení hus
Husa je býložravec a vyznačuje se tím, že dokáže dobře spásat pastevní porosty. Je schopna pást se na nízkých měkkých porostech, ale dokáže spásat i tvrdé porosty. Husa má relativně nejdelší trávicí soustavu, proto je schopna trávit krmivo ve větších dávkách i objemu a také hůře stravitelné krmivo.
Pasením lze ušetřit z denní krmné dávky větší podíl jaderných krmiv. Při denní spotřebě 1,2 kg kvalitního pastvinového porostu si husa zajistí živiny na záchovnou dávku a při spotřebě 2 kg se již zajišťuje i přírůstek živé hmotnosti. Pasením lze tedy zajistit výrobu husího masa i peří, stejně jako rovnoměrný růst a dobrý zdravotní stav. Pohybem při pasení se podporuje vývoj svalstva i činnost orgánů krevního oběhu.
Pastevní technika
- Volné pasení se uskutečňuje většinou na příležitostných pastvinových plochách, které nejsou ničím ohraničeny. Hejno hus se na nich rozvine a při spásání porostu se volně pohybuje.
- Plotové pasení je intenzivní formou pasení. Plocha pastviny je rozdělena na části. Počítá se s tím, že pastevní cykly se opakují po 22 – 26 dnech. Jelikož předpokládáme, že na jedné části se husy pasou 4 – 5 dní, je třeba mít k dispozici 5 – 6 oplocených částí. K rozdělení plochy se používají přenosné laťkové nebo trubkové díly, aby se jimi snáze manipulovalo.
Oplocení celého pastvinového areálu plotem z hustého pletiva vysokým 1,5 m, který je ještě zapuštěn do země do hloubky 150 – 200 mm, zabraňuje vniknutí lišek. Lišky totiž dokážou napadnout hejno v kteroukoliv denní dobu a při jednom vpádu zničit i 6 – 8 hus.
Příprava housat na pastvu
Předpokladem pastvy je řádná příprava hus, která spočívá v tom, že se housata před začátkem pastevního období vypouštějí do výběhu a přikrmují se zeleným krmivem. K pasení jsou vhodná housata ve věku 35 – 40 dní s živou hmotností 2,8 – 3,5 kg.