Papriky společně s rajčaty patří do kategorie nejčastěji pěstovaných klasických plodin, které naleznete prakticky na každé zahrádce. Důvodem je především jejich nenáročnost na zábor plochy a velmi dobrá přizpůsobivost místním podmínkám – papriky lze bez problémů pěstovat nejen ve skleníku, ale i venku na sluníčku. Právě tradice jejich pěstování vedla ke vzniku celého spektra receptů, pokud se tedy rozhodujete, zda papriky pěstovat na zahradě či balkóně, je to určitě dobrá volba.
Obsah článku
Jak se pěstují papriky
Rostliny papriky jsou obecně teplomilné, sází se ovšem už brzy na jaře, proto je výhodnější předpěstovávat sazenice v interiérových podmínkách a postupně je na venkovní podmínky zvykat. Semena papriky se sází v únoru so do běžného substrátu, je dobré jim najít v obydlí teplé místo s přímým sluncem. Pokud začnete s otužováním sazenic dostatečně brzy, je možné je vysazovat na záhon v průběhu května. Otužování se provádí postupným navykáním sazenic na ztížené podmínky (těm budou muset čelit především ze začátku během noci). Navykání se provádí na chladnějším místě pouze na pár hodin, přičemž časový interval se postupně prodlužuje.
Péče o papriky a dozrávání
Po vysazení na záhon je potřeba paprikám zajišťovat dostatečnou zálivku a také přísun živin. Zatímco v květináči je potřeba papriky pravidelně hnojit, na záhonu se obejdete s méně častým hnojením, chcete-li však dosáhnout větší úrody, nelze je zcela vynechat. Ke hnojení však můžete využít přírodní hnojiva, jako je kompost. Během růstu potřebují rostliny především dusík, při dozrávání pak také větší množství draslíku. Plody papriky mohou mít různé barvy, přičemž obvykle většina u nás běžně pěstovaných odrůd bývá zelená a přechází následně do červené. První sběr papriky může být u raných druhů již začátkem léta, obvykle však dozrává až koncem srpna a v průběhu září.
Co způsobuje černání paprik
Papriky mohou černat z různých důvodů, nemusí však vždy jít o problém. Pěstujete-li papriky, jejíž plody mají být po dozrání červené, můžete se setkat s přirozeným černáním, které je přechodovou barvou mezi zelenou a červenou barvou – než se paprika vybarví do červena může být tmavá až černá. Nečerná-li paprika po celém povrchu, bývá nepřirozené zbarvení spíše negativní a způsobují jej buď nepříznivé podmínky, nebo škůdci.
Černání špiček paprik
Specifickým problémem u paprik bývá hnilobné černání špiček (a postupně celých) plodů. Jedná se o nemoc, která vzniká nedostatečným zpracováním vápníku a objevuje se hned z několika příčin. Je-li léto horké a suché, může ve struktuře plodů i celé rostliny dojít k problematickému příjmu vápníku. Obdobný problém pak nastává i v případě, že je dlouhodobě deštivější období. Rostliny totiž přijímají látky z půdy selektivně a upřednostňují dusík a draslík na úkor vápníku, při nedostatku vláhy (sucho a nedostatečná zálivka) se do rostliny vápník dostává v menší míře, přestože je jej v půdě relativně dost. Nedostatek vápníku se projeví nekrózou plodů nejdříve na špičkách a následně po celé délce. Nekróza je živnou půdou pro houby, které způsobí uhnívání plodů.
Jak předcházet černání špiček paprik
Primárně je nutné rostlinám zajistit optimální podmínky a dostatek vláhy především v suchých měsících. Pokud je půda chudá na vápník, je vhodné rostliny hnojit prostředky s obsahem vápníku, případně při prvním náznaku vzniku nekrózy podat vápník listovou formou – tímto způsobem je pro rostlinu lépe vstřebatelný. Pokud máte strach, že má rostlina málo vody, zálivku nepřehánějte – bude mít stejný efekt. Obdobně jako při vysoké vlhkosti i nadměrná zálivka způsobí hnilobné černání, projeví se však mokrými našedlými skvrnami.