Bělotrn – pěstování
Bělotrn (Echinops) je nenáročná trvalka, která zpestří záhon, kytici, aranžmá a dokonce pomůže při onemocněních nervové soustavy. Roste planě v Jižní a Jihovýchodní Evropě a Asii. Bělotrn dokáže zkrášlit i vaši zahradu.
Obsah článku
Bělotrn – Echinops -čeleď hvězdnicovité (Asteraceae)
Rostliny bělotrnu jsou vysoké, tak trochu podobné bodláku. Mají velké, peřenoklanné listy a kulovitá květenství. Kvetou v červenci až srpnu.
Bělotrn – pěstování
- Bělotrn si můžete vypěstovat ze semínek. Vysévat můžete od března i během dubna.
- Pokud se rozhodnete, že si rostlinu předpěstujete, do srpna vám krásně zmohutní a můžete ji vysadit přímo na záhon.
Jak předpěstovat bělotrn
- Smíchejte lehký výsevní substrát a semena do něj jemně vtlačte. Zasypte je tenkou vrstvou zeminy a perlitu, abyste je překryli. Výsev dostatečně zavlažte rozprašovačem a překryjte třeba igelitem, abyste vytvořili jakési minipařeniště. Semena vyklíčí během týdne – při teplotě okolo 20 °C. Ihned dopřejte mladým rostlinkám dostatek světla. Teď už jim bude stačit teplota okolo 16 až 18 °C. Dostatek světla a nižší teplota zajistí, aby se semenáčky nevytáhly.
- Když se na rostlinkách objeví pravé lístky, rozsaďte je do samostatných nádob. Sazenice zasaďte tak hluboko, aby vyčnívaly jen děložní a další lístky. Dopřejte jim již výživnější substrát, nikoliv pouze výsevný. Jelikož bělotrn miluje propustnou půdu, bude dobře růst ve směsi substrátu s pískem a perlitem. Zalévejte opatrně!
Výsadba bělotrnu do volné půdy
Pokud se vám podařilo vypěstovat pěkně rozrostlé i zakořeněné sazenice, klidně je můžete dát do půdy už v květnu. Obvykle při březnovém výsevu však vypěstujete hezké rostlinky až později, do země je tedy přesaďte klidně až v srpnu.
Bělotrn vykvétá nejčastěji až v druhém roce. (Pokud se však objeví poupata ještě na konci léta či začátkem podzimu v roce, když jste rostlinu vyseli, raději je odstraňte. Mladý bělotrn se má totiž soustředit zejména na tvorbu silné kořenové soustavy, aby bez problémů zvládl zimu. Tvorba květů by rostlinu zbytečně oslabila.)
Starší rostliny bělotrnu můžete množit také dělením.
V zimě bělotrn zvadne
Jako většina trvalek i bělotrn v zimě “umře” a vypadá, že se už nikdy neprobudí. Pro jistotu můžete srdíčko rostliny a kořenový bal ochránit chvojím, listí raději nepoužívejte, aby rostlina nevyhnila. Nadzemní část rostliny můžete z dekorativních účelů ponechat až do jara – pokrytá mrazem dostává úplně jiný, zimní nádech čímž ozvláštní vaši zahradu.
Bělotrn na jaře
Na jaře z naoko mrtvé rostliny vyženou výhonky a začátkem léta vás potěší hlavičky modrých (nejčastěji), bílých či fialových květů – v závislosti na odrůdě, kterou jste vyseli.
Kde bělotrn pěstovat?
Nejkrásnější bude na slunném místě. Vyhovují mu suché půdy chudé na živiny. Květinové záhony odlehčí, protože se budou jeho kulatá květenství vznášet nad nižšími druhy podobně elegantně jako okrasný česnek. Pěstujte proto bělotrn řídce – rozptýlený po trvalkovém záhoně nebo v pozadí, aby svým vzrůstem (1 až 1,5 metru) nezastínil ostatní rostliny.
Užitečný a krásný
Bělotrn vábí užitečný hmyz i motýly. Vydrží dlouho krásný ve váze, bývá ozdobou sušených aranžmá. (Květy se suší zavěšené hlavou dolů na stinném místě.)
Zajímavost
V poslední době se bělotrn cení také pro blahodárné účinky na podrážděnou nervovou soustavu – uklidňuje, zmírňuje stres, pomáhá proti depresím. Bělotrn je vyzkoušen i při léčbě Alzheimerovy choroby, bolestech hlavy, zánětech míchy, některých onemocněních mozku a při Parkinsonově chorobě.