Take a fresh look at your lifestyle.

Nemoci paprik

Mezi nemoci paprik se řadí padání klíčních rostlin (Pythium debaryanum), hnědá skvrnitost paprik (Alternaria capsici), vadnutí (Fusarium oxysporum), mokrá hniloba (Bacillus capsici), bakteriální vadnutí (Pseudomonas solanaceacrum), plíseň šedá (Botrytis cinerea) a další. Kromě toho se objevují i virózy, jako je například tabáková mozaika (Nicotiana virus), okurková mozaika (Cucumis virus), vojtěšková mozaika (Medicago virus ) a podobně. Pojďme si další nemoci paprik představit podrobněji.

Mozaika paprik

Typickými symptomy jsou mozaiky, ve kterých se střídají zelené, žluté a chlorotické oblasti v důsledku poruchy vývoje chloroplastů. Příznaky nemoci se projeví buď jako chlorotické nebo nekrotické. Na konci onemocnění se mohou vytvořit chlorózy i nekrózy.

  • Při infekci sazenic dochází k nekróze vegetačního vrcholu.
  • Při napadení dospělých rostlin dochází k brždění v růstu, listy jsou zdeformované. Kromě mozaiky listů se projeví nekróza i na listové stopce a také na plodech.

Optimální teplota pro rozmnožování viru je 26 až 29 ° C. Virus mozaiky tabáku je vysoce nakažlivý a snadno se přenáší mechanicky šťávou již při nepatrném poranění buněk.

Bakteriální skvrnitost listů paprik

Příznaky choroby se vyskytují na listech a plodech papriky. Na listech se skvrny vyskytují většinou ve velkém množství.

  • Na mladých listech se vytvářejí nevelké skvrny zbarvené žlutohnědě, na rubu jsou mírně vyduté.
  • Na starších listech jsou skvrny ve středu světlé, skořicové barvy s tmavšími okraji. Velmi napadené listy žloutnou a opadávají.

Bakterie jsou přenosné osivem. Mohou ale přezimovat i v půdě na rostlinných zbytcích. Výskyt choroby podporuje teplé a deštivé počasí.

Fytoftorová hniloba paprik

Symptomy této choroby lze pozorovat na všech částech rostliny, nejvýrazněji se projevují na plodech. Ve spodní části plodů papriky se nejdříve objevují malé, vodnaté, tmavozelené skvrny, které se za vlhkého a teplého počasí prodlužují ke špičce plodu nebo se rozšiřují okolo plodu. Napadená pletiva žloutnou, zasychají a pokrývají se hnědými povlaky. Nakonec plody munifikují a zůstávají viset na napadených rostlinách. Houba proniká i do semen, která se scvrkávají a hnědnou.

Na stoncích se těsně nad povrchem půdy objevují tmavozelené vodnaté prstence, které postupně zahnívají, hnědnou a zasychají. Rostliny nad místem infekce vadnou a odumírají. Symptomy mohou vznikat také na vyšších částech rostlin i na listech. Na listech se tvoří skvrny nepravidelného tvaru, které vypadávají nebo se trhají.

Nemoc je přenosná osivem. Houba může přežívat i v půdě na odumřelých zbytcích napadených rostlin. Nemoc na začátku se vyskytuje hnízdovitě. Pokud rostliny byly infikovány ze semene, houba prorůstá do plodů přes stopku. Pro vznik epidemie jsou vhodné vlhké a teplé podmínky. Za příznivých podmínek pro patogena mohou být plody mumifikované za již 3 dny. Napadená semena při silné infekci hnědnou a scvrkávají se, ztrácejí klíčivost.

Alternariová skvrnitost paprik

Nemoc se vyskytuje hlavně v teplých oblastech pěstování paprik. Napadeny bývají jen plody papriky. Na těchto plodech se objevují nepravidelné, neostře ohraničené skvrny velikosti 2 – 6 mm. Jsou šedé, šedohnědé až šedočerné barvy. Primární infekce nastává z půdy, kde parazit přezimuje na zbytcích napadených rostlin. Dalšími zdroji infekci jsou

  • infikované osivo, 
  • vázací materiál,
  • v blízkosti se nacházející porosty brambor.

Původce nemoci se rozšiřuje větrem a deštěm. Infekce vzniká hlavně při vysoké vlhkosti vzduchu a při teplotě nad 25 ° C. Napadené plody jsou nevhodné ke spotřebě.

Diskuze, komentuj

Stačí vyplnit jen jméno. Email nemusíte zadávat.