Take a fresh look at your lifestyle.

Nemoci hrušní

Proč pěstovat hrušně? Středně velká hruška obsahuje asi 25% denní doporučené dávky vlákniny. Vláknina je důležitá z několika důvodů: Pomáhá při trávení, navozuje delší pocit sytosti a tím pomáhá zahnat touhu po jídle. Toto ovoce plné vlákniny je také vynikajícím zdrojem vitaminu A, vitamínů skupiny B, vitamínu C, vitamínu E, kyseliny listové, niacinu a několika minerálů, včetně mědi, draslíku, vápníku, železa, hořčíku, sodíku, síry a fosforu. I hrušně však mohou trpět nemocemi. Pojďme se na některé nemoci hrušní podívat.

Nemoci hrušní

Septorioza hrušní

Původcem onemocnění je houba Septoria pyricola. Na listech se na konci léta objevují hnědé skvrnky, 1 – 2 mm velké, které později uprostřed bělavě šednou. Silně napadené listy opadávají. Za příznivých podmínek pro nemoc jsou napadeny i plody. Ochrana spočívá například v použití Kuprikolu. Je třeba ho aplikovat před a po odkvětu hrušní, přibližně ve 2 – 3 týdenních intervalech.

Rez hrušňová

Jde o dvoudomou rez, jejímž mezihostitelem je jalovec chvojka (Juniperus sabina), jalovec čínský (Juniperus chinensis) a jejich variety.

(Ale mnohé poléhavé druhy jalovce tuto nemoc nepřenáší, rez na nich nepřežije. Jedná se například o jalovce: Juniperus horizontalis, J. scopulorum, J. squamata, J. virginiana. Obavu nemusíte mít ani z jiných jehličnanů (zerav, cypřiše a další), na kterých nebylo prokázáno nebezpečí přenosu.)

Účinná ochrana je problematická, základem je dostatečná izolační vzdálenost mezi oběma hostiteli – alespoň 150 m. Rovněž důležitá je prohlídka a odstřihávání napadených větví jalovce na nichž rez přezimuje. Původcem choroby je cizopasná houba Gymnosporangium sabinae. Spory jsou přenášeny větrem na listy hrušek. Od července do srpna se pak vytvářejí na listech hrušek skvrny oranžové až červené barvy s černými plodnicemi, v nichž se tvoří letní spory (aecidiospory). Tyto spory na podzim napadají jalovce a koloběh se opakuje.

Strupovitost hrušní

Strupovitost má na svědomí cizopasná  houba z rodu Ventura – V.pyrina. Spory přezimují na starých infikovaných listech hrušní a jejich větvičkách. K tomu, aby nemoc propukla, je potřeba několik podmínek:

  • náchylnost dané odrůdy k onemocnění;
  • deštivé počasí a příznivá teplota pro vznik choroby v době květu (Medard);
  • zvlášť problematické jsou vlhké lokality a zanedbané zahrady, kde infikované listí (zdroj prvotní nákazy) nebylo uklizené, koruny stromů jsou příliš zahuštěné a vítr nimi jen těžko proniká a neschnou promočené listy.

Ani u náchylných odrůd hrušní ke strupovitosti nejste bez šance. Nezbytné je však několikanásobné chemické ošetření účinnými fungicidy ve správném čase, kdy je možné infekci zabránit.

Monilióza hrušní

Tato nemoc je vyvolána nejčastěji proměnlivostí počasí společně s infekcí dané choroby. Jedná se o houbovou chorobu Monilinia Laxa, která také způsobuje i moniliové hnití plodů v době jejich zrání. Nejvhodnější podmínky pro šíření nemoci je kolísání teplot a nadměrná vlhkost. Nejvhodnější teplota pro šíření je okolo 12ºC za vlhkého počasí . Chemická ochrana je nezbytná. Pokud chcete snížit množství postřiků, je vhodné aplikovat i nepřímou ochranu v podobě řezu a střihu napadených výhonů a v pokročilejším stádiu napadení i silnějších větví.

Příznaky napadení bývají viditelné až v době, kdy již není možné předcházet nákaze. Velmi časté je také objevení se klejotoku na napadených částech. Klejotok rostlina vytváří pro ochranu rány nebo zabránění dalšího šíření patogenu do ostatních částí rostlin.

Houba přezimuje ve formě mycelia na starých nekrotických plodech a infikovaných odumřelých větvičkách. Na jaře se dále šíří do okolí pomocí větru. Z přezimujících výtrusnic nebo ve formě mycelia se přenáší na další nenapadené části dřeviny, zde se dál za vlivu vhodných klimatických podmínek vyvíjí. Pro cílenější boj s touto houbovou chorobou se doporučuje chemicky ošetřovat i další houbovou chorobu, kterou zapříčiňuje stejný patogen. Jedná se o moniliovou hnilobu plodů. Vhodná je alespoň chemická ochrana v podobě postřiku po opadnutí listů. Dále také likvidace napadených plodů a to i těch opadaných. Infikované, nekrotické plody odstraňujte nejlépe ještě před nebo ihned po opadnutí listů. Nezapomeňte odstraňovat mumifikované plody.

Bakteriální spála hrušní

Způsobuje rychlé odumírání napadených větví, ale i celých stromů. Spála hrušní je karanténní choroba, jejíž výskyt je třeba hlásit.

Původcem onemocnění je bakterie Erwinia amylovora. Příznaky napadení se objevují nejčastěji na květech, mladých plodech a na koncích výhonků, které se hákovitě ohýbají. Charakteristickým příznakem je hnědnutí až černání postižených pletiv, přičemž na napadených pletivech se často objevují hnědé kapky slizu.

Bakteriální spála se šíří různě:

  • V době květu ovocných stromů jsou důležitými roznašeči bakterií opylovači.
  • Kapičky bakteriálního slizu jsou lákadlem pro jiné druhy hmyzu, které ho roznáší na okolní stromy. Bakterie se šíří i pomocí větru a deště.
  • Velmi důležitými přenašeči jsou ptáci, kterým se bakteriální sliz lepí na nohy.

Bakterie do rostlin pronikají buď přirozenými cestami, například přes průduchy nebo přes různá poranění způsobené krupobitím, mrazem, hmyzem a podobně. Přezimují nejčastěji v kůře stromů. Na jaře se probudí a na náchylných odrůdách se za pro ně příznivých povětrnostních podmínek – vlhko a teplo – mohou velmi rychle rozšířit.

Diskuze, komentuj

Stačí vyplnit jen jméno. Email nemusíte zadávat.