Take a fresh look at your lifestyle.

Jak sušit rakytník

Jen málo rostlin má tak široké použití, jako právě rakytník.

  • Odolává zasolení, proto je vhodný do městské výsadby, k silnicím a dálnicím.
  • Na svých kořenech dokáže díky bakteriálním hlízkám vázat vzdušný dusík.
  • Exotický habitus předurčuje rakytník k vytváření „středomořských zahrad“.

Má však především význam jako léčivá rostlina, ať už užívaná vnitřně, nebo ke kosmetickým účelům.

Tento netradiční druh ovoce má prostě spoustu pozitivních účinků na lidský organismus. Konzumace rakytníku – nejen plodů a semen, ale také listů, výhonků, v podstatě celé rostliny, přispívá k dobrému zdraví a lepší kondici.

  • Sušený rakytník

    Z plodů je možno vyrobit vynikající šťávu, marmeládu, likér, víno nebo džus.

  • Z plodů a semen lze získat kvalitní olej.

Užití plodů je prostě všestranné, jak v čerstvém, tak zmraženém nebo sušeném stavu.

Léčivé účinky rakytníku

Léčivé účinky rakytníku jsou opravdu mnohostranné. Rakytník posiluje oslabený organismus, posiluje imunitu, urychluje rekonvalescenci (například i při léčbě ozařováním nebo chemoterapii). Přispěje k utišení kašle, dokáže zlepšit trávení a stimulovat krevní oběh.

Rakytník však není pouze o plodech. Užíváním listů ve formě nálevu je možno přispívat k prevenci i léčbě rakoviny prostaty, děložního čípku i slinivky břišní. Stojí za tím vysoký obsah lykopenu – látky, která má právě tyto schopnosti. Nálev, případně čaj z listů rakytníku také snižuje nebezpečí infarktu myokardu.

Sklizeň rakytníku

Obírání plodů z keře na stanovišti

Zralé plody rakytníku se sklízí od druhé poloviny srpna do konce září. Samotná sklizeň plodů je největším problémem u této výjimečné rostliny. Plody jsou malé, na krátkých stopkách a velmi dobře drží na keři, který často mívá trnité větve. Zahrádkářům většinou nezbývá nic jiného, než provádět sklizeň ručně, nejlépe na počátku botanické zralosti. V plné zralosti totiž plody změknou a dužnina navíc získává specifický pach, který způsobuje kyselina máselná a který se jen obtížně odstraňuje. Při ručním sběru lze za den sklidit maximálně 5 až 15 kg plodů.

Metoda stříhání větviček …

Pro ulehčení je možné využít i metodu sklizně, která spočívá v ostříhání větviček s plody pneumatickými nůžkami a jejich následné zmrazení při teplotě alespoň 18 stupňů Celsia po 24 hodin. Po vyjmutí z mrazáku s plody jednoduše oklepou a následně zpracují. Pokud se chcete uchýlit k této metodě sklizně plodů rakytníku, mějte na paměti, že z keře je možno ořezat (ostříhat) maximálně 30% plodných větví. Zregenerované větve by měli začít plodit přibližně po dvou letech.

Zpracování plodů rakytníku

Celé plody můžete kompotovat, proslazovat, mrazit, sušit, zpracovávat na víno i pálenku. Z dužiny se připravují šťávy, džusy, marmelády, pyré – buď samostatně nebo s dalšími druhy ovoce i zeleniny( aronie černá, jablka, mrkev …)

Sušení rakytníku

Omyté a osušené plody můžete jednoduše usušit. Buď přirozeným teplem, nebo prostřednictvím elektrické sušičky. K dokonalému vysušení však většinou nedojde. Brání tomu obsah oleje v dužnině.

Sušené plody, ale především sušené výlisky, tedy zbytky slupek plodů a semen, které zbyly po získání šťávy, se mohou stát ceny výchozím materiálem k přípravě mnoha dalších výrobků. Ideální je například rakytníkový prášek, který získáte rozemletím sušených výlisků, například v tříštivém mlýnku na kávu. Takto získaný prášek pak můžete uchovávat k dalšímu použití v dokonale uzavíratelné nádobě. Prášek můžete přidávat do nejrůznějších pokrmů nebo užívat přímo – 0,5 až 1 lžičku denně.

Nasušte si i listy rakytníku pro přípravu léčivého čaje nebo odvaru.

Diskuze, komentuj

Stačí vyplnit jen jméno. Email nemusíte zadávat.