A zase je to tady: růže, slunečnice, muškáty, fuchsie, ovocné stromy a keře (rybíz, angrešt …), bylinky – i ty, rostoucí  v květináčích na terase domu (máta, bazalka, majoránka, tymián, petrželová nať) a další rostliny – na všech si pochutnávají mšice.

Mšice přenášejí choroby, zejména virové. Způsobují deformace listů (rostliny chřadnou a nevyvíjejí se). Nejsou v tom však samy. Jejich komplici jsou mravenci. Mšice jsou málo pohyblivé a mravenci jim zajišťují dopravu přímo ke zdroji potravy. Přenášejí je k těch nejšťavnatějším částem rostlin. Nedělají to však zadarmo. Odměnou je jim sladká tekutina (medovice), kterou mšice vylučují. Proto:

  • nejprve se zbavte mravenců,
  • pak se zaměřte na mšice.

Jak na mravence

Návodů, jak bojovat s mravenci na zahrádce je celá řada. My se zaměříme na ovocné stromy a keře, protože právě u nich je nejdůležitější zamezit tomu, aby se mravenci nedostávali až do horních pater stromů – k listům, květům a plodům. Je možné to udělat tím nejznámějším způsobem, tedy

  • lepovými pásy, které zabraňují mravenčímu pochodu do koruny stromů či vzrostlého keře. Problém těchto lepových pásů spočívá v tom, že nevycházejí zrovna nejlevněji, zejména v případě, když je třeba často je měnit;
  • existuje však ještě jedno velmi jednoduché řešení, které vás určitě nadchne. Vyzkoušejte obyčejné netoxické lepidlo na myši a jiné škodlivé druhy hlodavců a členovců. (Cena kolem 50 Kč.) Stačí nanést docela tenký proužek tohoto lepidla kolem kmene (pro jistotu můžete udělat více zhruba centimetrových proužků v určité vzdálenosti od sebe). Toto lepidlo zůstane funkční přibližně jeden měsíc, ať prší, ať zaléváte. Je vyzkoušeno, že jedno lepidlo vystačí na cca 15 až 20 stromů.

Jak na mšice: co použít

Také nechcete zbytečně rostliny ani půdu zatěžovat nebezpečnými postřiky a chemikáliemi? Co tak vytvořit si ekologický postřik na mšice, a navíc zcela zdarma, a začít likvidovat mšice bez chemie.

Můžete také nasbírat slunéčka sedmitečná a na bylinky je přenést. „Berušky“ v krátkém čase nakladou vajíčka, z nichž se vylíhnou larvy. Tyto larvy požírají mšice ve velkém množství.

Zmíněnou metodu zároveň můžete kombinovat s mechanickou likvidací mšic jejich rozdrcením mezi konečky prstů, nebo odstřižením a zničením nejvíce napadených výhonků svých rostlinek.

Ekologické postřiky na mšice si můžete vyrobit například

  • z cibule – nastrouhat, rozmixovat, přidat stejné množství vody, vylisovat;
  • z česneku – zalít přibližně 10 stroužků litrem vroucí vody, přikrýt, nechat vychladnout, přecedit;
  • kombinací cibule česneku a pálivých papriček – rozdrtit 3 pálivé papričky, 3 cibule a paličku česneku, zalít vodou, nechat odstát celou noc. Slít, ředit na 4 litry;
  • z rebarbory – nahrubo nařezat listy a povařit ve vodě;
  • z kopřiv – 100 g kopřivy zalít litrem vody, louhovat 24 hodin na stinném místě (nesmí začít kvasit);
  • ze sušeného tabáku – sušený tabák zalít vroucí vodou, louhovat do druhého dne.

Pokud se vám nechce připravovat bylinkové výluhy, nebo nemáte potřebné suroviny, můžete se spolehnout na chemii. Je však lepší po ní sáhnout vždy až v krajním případě. Mezi účinné přípravky proti mšicím patří například Bi 58 EC, Karate Zeon 5 CS a Pirimor 50 WG.

Při aplikaci nezapomeňte na ochranný oděv a rukavice!