Cizrna beraní, latinsky Cicer arietinum, je stará kulturní luštěnina pocházející z teplých a suchých oblastí Asie. Patří mezi nejstarší pěstované luštěniny. Na Blízkém východě byly nalezeny pozůstatky 7 500 let staré. Už ve starověku se pěstovala v Egyptě a také v oblasti celého Středomoří. V minulosti se cizrna ve velkém pěstovala také u nás na jižní Moravě a na Slovensku. Jak ji pěstovat?

Cizrna – jednoletá bylina

  • Cizrna je jednoletá bylina dorůstající do výšky 40 – 70 cm.
  • Její drobné květy vyrůstají jednotlivě v paždí listů. Mají barvu bílou, případně světlefialovou až růžovou.
  • Po odkvětu se vytvoří nafouknutý lusk se dvěma až třemi semeny.
  • Cizrna beraní je luštěnina, která své druhové jméno dostala podle tvaru semen. Ty mají nepravidelně hrbolatý tvar s charakteristickým zobáčkem a připomínají ovčí (beraní) hlavu.
  • Rozlišují se dva různé typy cizrny. Jeden má tmavá a menší semena, druhý naopak větší semena smetanově bílé barvy.

Pěstování cizrny

  • Jak bylo zmíněno v úvodu, jedná se o suchomilnou rostlinu, významnou pro pěstování v suchých oblastech. Nejvíce vláhy potřebuje během klíčení, později se vytvoří mohutná kořenová soustava a potřeba zálivky je jen malá. Přebytek vody během vegetace může spíše škodit.
  • Jedná se o teplomilnou rostlinu  – pro klíčení jsou potřebné teploty půdy kolem 8 – 10 ° C, takže cizrnu vyséváme v dubnu do hloubky 4 – 7cm.
  • Na půdu není příliš náročná, vyhovují jí však lehčí, písčité, případně hlinito-písčité půdy.
  • Stejně jako ostatní luskoviny i cizrna žije v symbióze s hlízkovitými bakteriemi, které poutají vzdušný dusík. Proto pro svůj růst potřebuje přihnojování dusíkatými hnojivy jen minimálně – spíše vůbec. Hnojení fosforem a draslíkem je podobné jako u hrachu. Nesnáší přímé hnojení vápníkem a chlévskou mrvou.
  • Během vegetace je důležité odstraňování plevele a kypření půdy.
  • Vegetační doba cizrny je 80 až 100 dní.
  • Lusky sklízíme v žluté zralosti, nenecháme je ale příliš přeschnout, protože pak se i po namočení semena těžce vaří. Výhodou u cizrny je, že po dozrání lusky nepraskají, takže se nemusíme bát ztráty úrody tímto způsobem.

Nutriční hodnoty cizrny

100 g cizrny obsahuje:

  • 27,42 g sacharidů, ze kterých se při trávení glukóza uvolňuje pomalu (nízký glykemický index), což z něj činí vhodnou potravinu pro diabetiky.
  • 8,86 g bílkovin
  • 7,6 g vlákniny

Cizrna

Minerály Vitamíny
Draslík – 291 mg Vitamín B1 – 0.116 mg
Fosfor – 168 mg Vitamín B2 – 0.063 mg
Hořčík – 48 mg Vitamin B3 – 0.526 mg
Sodík – 7 mg Vitamín B5 – 0.286 mg
Vápník – 49 mg Vitamin B6 – 0.139 mg
Zinek – 1.53 mg Vitamín B9 – 172 mg
Železo – 2.89 mg Vitamín C – 1.3 mg
Nenasycené mastné kyseliny Vitamín E – 0.4 mg

– Cizrna má vysoký obsah nenasycených mastných kyselin, které působí na snižování hladiny cholesterolu a udržují naši pokožku jemnou a vláčnou.

– Velké množství vlákniny působí jako prevence civilizačních onemocnění (kardiovaskulární, rakovina tlustého střeva, obezita).

– V kombinaci s obilovinami je výborným zdrojem dobře využitelných bílkovin.

– Její výhodou je, že nenadýmá a spolu s červenou čočkou a fazolkami azuki patří k nejlépe stravitelným luštěninám.

Znáte humus (hummus)?

Sušenou cizrnu je (stejně jako každou luštěninu) třeba před přípravou namočit alespoň na 6 až 12 hodin do studené vody. Můžete ji také naklíčit a použít v kuchyni klíčky.

V minulosti se cizrna používala na i výrobu mouky a kávovinových náhrad. Asi nejznámější je cizrnový humus. Neznáte? Tady je recept:

  • Uvařte 4 hrnky cizrny.
  • Utřete 2 stroužky česneku.
  • Vymačkejte 1/2 hrnku citrónové šťávy a tyto ingredience smíchejte s půlkou polévkové lžíce sezamového krému, čerstvým lístkem máty a 1 čajovou lžičkou mořské soli.
  • Pak za stálého míchání přidávejte vodu tak dlouho, až vám vznikne smetanová hmota.
  • No a humus je na světě 🙂 .