Pokud rádi mlsáte a bojíte se, že se ručička váhy bude i nadále vychylovat stále více doprava, místo bonbónů a zákusků mlsejte sušené švestky. Nejlépe ty z vlastní zahrádky. Kromě toho, že skvěle nahradí sladkosti, mají i celou řadu dalších pozitivních účinků na lidské zdraví. Navíc jsou jako pamlsek vhodné pro všechny věkové kategorie včetně dětí. Jenže … Často není vůbec jednoduché dočkat se švestkové úrody. Švestky totiž dokáže zcela zlikvidovat pilatka (švestková či žlutá) nebo obaleč švestkový. V případě pilatek hovoříme o brzké neboli “nepravé” červivosti švestek. Pravou červivost švestek způsobuje obaleč švestkový.

Červivost švestek a obaleč švestkový

Motýl obaleče švestkového (Cydia funebrana)

je malý, s rozpětím křídel 13 – 15 mm. Přední křídla jsou tmavě fialovo-modrá, na koncích se nachází zrcátko, bledá skvrna, a v ní nejasné tmavé tečky. Zadní křídla jsou jednobarevná, trochu světlejší než přední.

Housenka obaleče švestkového

v dospělosti dorůstá do 10 mm, hlavu má hnědou, tělo na bocích světle žluté a na spodní straně rezavě červené.

  • Housenka přezimuje ve stádiu dospělé housenky v kokonu ve štěrbinách na kůře stromů nebo v půdě.
  • Na jaře se housenky zakuklí a v květnu vylétá první generace motýlů. Nálet motýlů trvá až 7 týdnů.
  • Po kopulaci samičky kladou vajíčka na plody (švestky), nejčastěji z dolní strany, zřídka na listy.
  • Housenky se zavrtávají (vkousávají) do plodů, ve kterých se vyvíjejí 3 až 4 týdny.
  • Napadené plody sesychají, zbarvují se do fialova a opadávají.
  • Z opadaných plodů housenky vylezou a kuklí se v půdě.

Motýli druhé generace vylétají v červenci a srpnu.

  • Oplodněné samičky kladou vajíčka na vyvinuté plody.
  • Vylíhlé housenky ihned pronikají do plodů, vyžírají dužinu a zapříčiňují červivost plodů.
  • Napadené plody neopadávají, ale předčasně dozrávají, jsou měkké a plné trusu.
  • Po dokončení vývoje housenky opouštějí plody, vyhledávají úkryty, kde spřádají zámotky, a zde přezimují.

Ve střední Evropě, tedy i u nás, má obaleč švestkový dvě generace.

Červivost švestek způsobuje nejvýznamnější škůdce švestek ve střední Evropě

Obaleč švestkový je nejvýznamnější škůdce švestek ve střední Evropě. Housenky způsobují takzvanou červivost švestek. Housenka se „vžírá“ do plodů a na místě, kde proniká do plodu, se vytváří kapička čirého klejotoku. Tento škůdce se vyskytuje každoročně. Ochrana proti první generaci se obvykle nedělá, ale proti druhé se každoročně provádět musí.

První generace zapříčiňuje opadávání mladých plodů, a proto, že se objevuje v čase fyziologického opadu plodů, často zůstává nepovšimnuta.

Druhá generace škůdce je mnohem škodlivější a zapříčiňuje červivost švestek. Housenky si vykousávají chodbu směrem k pecce, plody jsou plné černého trusu. Takové plody nejsou vhodné na konzum a ani na další zpracování – například sušení.

Ochrana proti červivosti švestek

Nepřímá

  • Podstatně více jsou napadány pozdní odrůdy švestek, takže většímu napadení se můžete vyhnout pěstováním raných odrůd švestek.
  • Sběr opadaných plodů s larvami první generace nejpozději v druhý den po jejich opadu má také účinek ve snížení populační hustoty škůdce.
  • Určitou část populace housenek lze zachytit v lapacích pásech z vlnitéto papíru, když je přivážete na kmeny stromů. Je třeba je však spálit před vyletěním motýlů. Toto opatření se dělá u první generace v polovině června, u druhé v říjnu.

Přímá

Přímá ochrana se provádí pouze proti druhé generaci škůdce. (Jen výjimečně se dělá proti první generaci a to v případě, kdy je nasazeno málo plodů a je extrémně mnoho motýlů první generace.) Proti druhé generaci se ochrana doporučuje v případě překročení prahu škodlivosti (výskyt dvou a více vajíček na 100 plodech a přilehlých listech nebo odchycených více než 15 motýlů do feromonových lapačů v období 3 až 4 dní).

Používají se různé druhy insekticidů.

V poslední době proti tomuto škůdci se úspěšně využívá nová metoda, a to je matení samců feromony.